NEZDENICE - MAŘATICE 3:1 DFC NEZDENICE - NAPAJEDLA 6:1
Fotbalová sobota 12. května nám přinesla hned dva zápasy. Holky sehrály zápas s Napajedly a po bojovném výkonu mezi kapkami deště vyhrály 6 : 1. Hoši začali v 16,30 a postavili se celku Mařatic, kterému měli co vracet… zatímco holky hrály v dešti a s minimálním počtem nejvěrnějších diváků, zápas mužů měl vyšší sledovanost, jednak přestalo pršet, druhak dost diváků přijelo z Mařatic a také z okolních dědin – tradičně doufajíc, že uvidí jak Nezdenice dostanou nakládačku… Sebevědomé mužstvo Mařatic naběhlo na trávník a nikoho nenechalo na pochybách, že si přijeli pro body. Pohled do tabulek nám také na klidu nepřidal, ale naši chlapci se tabulkově silnějšímu soupeři postavili s odhodláním urvat co se dá. Hned po zahajovacím hvizdu se na naši bránu valila jedna červená lavina za druhou, všechny však končily na naší obraně, která podávala bezchybný a perfektně sehraný výkon – okamžitě míč vracela záloze a útoku – kde sice chyběl Olda, ale suverénně jej zastoupil Buksi. Zápas měl rychlé tempo, hrálo se otevřeně a hodně bojovně, Mařatice se soustředily především na útok, což se jim stalo osudným ve 25. minutě , kdy úplně volný Buksi sám vyvezl míč před mařatickou bránu a famózní střelou překonal jinak výborného brankáře. Fanklub zajásal, kotel bublal nadšením, oba bubny neúnavně udávaly takt zápasu i chorálům hřmícím nad hřištěm a Kristin Lord nadšeně štěkal do rytmu… do konce prvního poločasu hoši náskok udrželi a my jsme plni optimismu oblehli bufet U Haváka, posilnili se klobásou a výborným kvasničákem, pozdravili se se známými i neznámými návštěvníky utkání, popřáli Ivanovi k narozeninám a zase spěchali zpět do kotle fandit. Drtivý tlak hostů na začátku druhého poločasu se dal čekat a v 52. minutě se podařilo soupeři vyrovnat. Střelcem gólu byl Miroslav Kroča. Průběh utkání měl i nadále svižné tempo, stále se hrál otevřený, útočný a pro diváky atraktivní fotbal. Jedinou slabinou hostí byla obrana a toho naši borci bezezbytku využili – nejdříve v 65. minutě bezpečně proměnil svou šanci Lukáš Kukuča a potom v 65. minutě předvedl taneční sólíčko s gólovou třešničkou Dušan Skoča. Zpěv oslavných chorálů musel být slyšet až v Šumicích, nadšení fanoušci zpívali svým hráčům, hráči si „zarybičkovali“ na pažitu a všeobecné nadšení bylo završeno oslavným během s vlající modrobílou vlajkou – za zmínku stojí, že vlajkonoše kromě vlajky a titěrných trenýrek netížily žádné textilie… Velkolepé vítězství jsme museli také pořádně oslavit, štamprlovou smršť jsme důkladně splachovali již zmíněným kvasničákem a pak se přesunuli do ZOO, kde jsme ještě stihli poslední minuty zápasu plzeňské Viktorky s Libercem o titul. Bezbrankový výsledek stačil Liberci k získání titulu a těch několik minut , co jsme měli možnost prvoligový zápas sledovat, nás zase jen utvrdilo v tom, že nejlepší je stejně fotbal v Nezdenicích. Příští týden hrají ženy v sobotu 19. května v Podivíně, muži v neděli 20. května v Břestku. Do Břestku bude vypravený mikrobus ze ZOO, zájemci se hlásí u Huga, odjezd v 15,00 hodin.
V sobotu jsme měli na programu duel proti holkám z Napajedel. Byl to poslední zápas sezony doma a tak jsme se tedy chystaly, že se divákům ukážeme a užijeme si to. Myslím, že všichni nakonec byly spokojení až na to počasí, které bylo všelijaké. Díky fanouškům ale rozmary počasí nevadily snad nikomu a všeci se dobře bavili a pořádně, jak se říká si ,,zabékali,, :) Děvčata začaly velmi útočnou hrou a prakticky nedovolily soupeři podniknout žádnou větší akci. Obrana vše spolehlivě pokryla a když už něco bylo, vše spolehlivě zničil náš Chuck Norris Mendy v bráně. Balony jsme ihned vracely útoku, který tentokráte dělal hoooooodně velké lufty protihráčkám. Už v 7. minutě se urvala Nikča Jeglová a dala na 1:0 pro nás. Vzápětí v 10. minutě propálila znovu brankářku Pája Tomaštíková a výsledek se měnil znovu na 2:0. Následovalo několik šancí, které ale vždy překazila brankářka hostí, která byla nejlepší hráčkou Napajedel. Samozřejmě chybělo i nějaké to štěstíčko v koncovce. V 36. minutě se znovu k Páji dostal balon a nekompromisně zakončila. 1. poločas tedy skončil 3:0. Druhý poločas začal skoro přesně jak 1. :) Urvala se obraně Nikča a hned ve 49. minutě přidala další kousek a 6. minut po ní si s brankářkou pohrála Pája a střelila krásný gol z úhlu. Takový, že by se za něj ani vedoucí tým Gambrinus ligy nemusel stydět :) V 65. minutě přišlo nedorozumění v naší obraně a Martina Přikrylová snížila na 5:1. Radost samozřejmě dlouho nevydržela. Po centru vypadl míč hostující brankářce z rukavic a s ledovým klidem jej dokopla opět naše Nikča (Messi) a nastavila konečný stav 6:1 pro Nezdenice. Pak jsme si jen užívaly potlesk a zpívání fanoušků a řádně jsme jim za povzbuzení zatleskaly. Pochavlu si dnes zaslouží opravdu všeci za bojovný a pohledný fotbal. V dalším zápase nás čeká Podivín, kde snad posbíráme další cenné bodíky :)MS divize žen - skupina B
Domácí: Výborných 13 127 diváků přišlo povzbudit Baník v důležitém souboji o záchranu v první lize. Od začátku panovala na Bazalech v krásném slunečném počasí skvělá atmosféra. Do fandění se kromě kotle zapojovaly i ostatní tribuny. Na začátku utkání byla připravena choreografie přes celou protilehlou tribunu. Na obrovské plachtě byly namalované Bazaly s nápisem „Náš domov“ upozorňující, že Baník patří do Slezska, na Bazaly! Vše doplnily vlajky a lesklé modré kartony. Krásné představení. Po jednom z gólů byly vhozeny nejen z domácího kotle konfety. Ve druhé půli atmosféra hodně stagnovala. Když pak ale hlasatel na stadionu oznámil konečný výsledek z pražského Edenu, kde Bohemians pouze remizovali, dostala se většina přítomných do extáze. Závěrečná děkovačka vypadala spíše na oslavy titulu než na záchranu v lize. Hráči na hřišti fantasticky dirigovali celou děkovačku s po celou dobu nataženými klubovými kuklami na hlavách. Odpáleno bylo také velké množství bengálských ohňů a to nejen fanoušky v hledišti, ale i hráči na hřišti! Skvělé představení domácích.
Hosté: Slávistů přijelo do Ostravy přibližně 100. Po celý zápas se snažili fandit, místy byli i slyšet. S sebou přivezli několik obouručních vlajek a vlajek na mávání, se kterými vymýšleli v sektoru „zajímavé“ věci. baník
Pochod 8.5.2012 – Pepčín
Turistický oddíl Nezdenice na sváteční den 8.5. naplánoval pochod. Ráno ve tři čtvrtě na osm jsme se sešli na nádraží v Nezdenicích a vyjeli směr Uherský Brod. Po cestě jsme nasbírali další poutníky, v Hradčovicích vystoupili a zahájili pochod po významných místech uherskobrodska. Prvním významným místem byl HAREM, který vyrostl hned vedle benzínové pumpy a jeho význam mnohým účastníkům pochodu unikal…pak jsme přeběhli silnici a ponořili se do hvozdů a po docela dlouhém pochodu do kopce jsme dorazili z místu, kde dříve stával zámeček Pepčín. Posilněni svačinou a poučeni informační tabulí jsme pokračovali k Vlčnovským búdám. Zastavili jsme se na pivečko nebo kafíčko ve vlčnovské hospodě Pepčín, kde bystrý pozorovatel napočítal 200 míst k sezení . Stavila se za námi Jeníkova manželka i s kočárkem ve kterém vezla Jana III., kterého Jan I. obětavě a pyšně vezl až k rozhledně. Všichni jsme se porozhlédli po okolí ( i když zlé huby tvrdily, že stejný rozhled by byl i z blízkého kopce nad rozhlednou…) a pokračovali kolem bývalé Havřické cihelny na nádraží v Uherském Brodě. Tam nás při focení načapal Tibor, tak jsme ho taky vyfotili i s velkým vejcem. Vláček nás spolehlivě dovezl až domů, tam jsme si zamávali, pochválili nejmladšího účastníka pochodu – Vojtu Kamíška ( necelých 6 let) a rozešli se domů.
V sobotu naše děvčata odcestovala do nechvalně známé Březnice, kde jak známo mají pěkně uřvané fanoušky. Už příjezd byl docela hektický, kdy se po zápase kluků strhla menší rvačka a i divák dostal tak říkajíc na budku a tekla červená.
Byla alespoň menší podívaná Na zápas jsme nastoupily v trochu neobvyklé sestavě než normálně. Bohužel v 11. minutě jsme po nedorozumění v obraně inkasovaly.Soupeř poslal balon a křižmou střelou vedli domácí 1:0. 2. gól o 10 minut později po krásné akci soupeře, kdy střelou pod břevno zakončila jejich nejlepší hráčka Gregorová a stav se opět měnil na 2:0. Následně odešla ze zdravotních důvodů kapitánka Ivuš, v 30. minutě pak se zranila obránkyně Silva Křapová, která musela do nemocnice a podrobila se operaci ramene a o poločase další hráčka. Fofr Míša Hanáková. Největší šanci jsme měly v 35. minutě po rohu, kdy z malého vápna míč netrefily ani Terka Rosíková a pak po ní i Míša Hanáková.
V 2. poločase se pak hra vyrovnala a měly jsme i více šancí zkorigovat výsledek. Po trestném kopu Leňas Švecová mířila těsne nad břevno. V 85. minutě pak utekla hostující obraně Nikča Jeglova, ale bohužel střílela těsně vedle tyčky. Vystoupení holek v 2. poločase byl velmi dobrý a soupeřkám jsem daly hodně zabrat. Bohužel jsme ale zaspaly v 1. poločase. Výsledek mohl být vypadat zcela jinak.
8.5. jsme odehrály přátelák v Nedašově. Domácí se ujaly vedení 1:0, ale pak už síť roztřepaly pouze Nezdenice. Goly dávala 3x Jeglová, 2x Synčáková, 2x Petrková st., 2x Vrábelová a 1x Černobilová. Výsledek tedy skončil pro nás 1:10. (sestava: Florešová,Chupíková, Petrková st., Švecová, Černobilová,Mynaříková, Eliášová, Petrková ml., Švehlová, Rosíková, Lukášová - střídaly Čechová, Synčáková,Vrábelová, Jeglová)
Snad se naše děvčata střelecky navnadily na sobotní domácí zápas, který v 1 hodinu odehrajeme proti Napajedlám.MS divize žen - skupina B
6.5. jsme vyjeli z Nezdenic auty už o půl čtvrté, abychom zafandili našim hochům v Horním Němčí. Po dvou prohrách – zejména po vlčnovské nakládačce – jsme si moc potřebovali zvednout sebevědomí, ale především získat body… Z rádia nám vyhrožovali už od rána bouřkami, ale my jsme byli patřičně vybavení – hlavně tetička Pajůzkova s sebou vzala protibouřkovou půllitérku, se kterou jsme jí rádi a obětavě pomohli a při té příležitosti jí popřáli k narozeninám…. Horněmčané měli hřiště vzorně posečené, oba týmy se rozcvičovaly a fanoušci se navzájem zdravili. Bouřkové mraky zůstaly někde v Brodě a tak zápas mohl začít. První poločas měl poměrně vyrovnaný průběh, domácí se hodně snažili, protože jim hrozí sestup, mladí útočníci na naši polovinu pronikali po křídlech, ale naše obrana byla tentokrát neprůstřelná a Tibísek vychytal každou střelu… po úvodním tlaku domácích jsme postupně ovládli pole a naši kanonýři se zastřelovali na bránu soupeře. Ve 43 minutě nás potěšil Dušan Skoča, který po skvělé spolupráci se zálohou předvedl své vyhlášené baletní sólo a vsítil náš první gól. Přestávku jsme využili k návštěvě bufetu, kde holky objevily výborné citrónové pivo, romantické povahy se chodily mazlit s nádhernou jorkšírkou Lili, kterou s sebou přivedla Skočova přítelkyně Jitka a hned jsme také čiperné psisko vyhlásili maskotem zápasu….druhý poločas domácí s námi drželi krok jen do 10. minuty , kdy skvostnou střelou zvýšil Kolins na 2 : 0 a další přepychový gól hned ve 12.minutě přilepil Lukáš Kukuča. Od tohoto okamžiku se soupeř morálně položil a soustředil se už jen na obranu. Naši borci měli ještě několik šancí skóre zvýšit, ale výborný domácí brankář své mužstvo podržel… zvítězili jsme 3 : 0, naši chlapci nám předvedli vítězné rybičky a trenér Luf i vítězný kotrmelec a za odměnu za parádní výkon jsme kluky nahnali do houfu a konečně udělali společnou…ušmudlanou…upocenou ale šťastnou fotku. Na té poslední – snad z roku 2005- je aktuání jen polovina hráčů – stálice Kocúr a Kolins jsou pořád stejně krásní, jen jejich děcka na ně teď hledí nějak zvrchu… Onur Ulda našel konečně svoji Šehrezádu, Svíťa je teď neodolatelný blonďák, to Skoča naopak svou kštici sbalil do kufru a vsadil na mužný vzhled ala Bruce Villis ( prý na to letí blondýnky) – ale možná je to jen pozůstatek mise v Nivnici…no a Tiborek shodil přebytečná kila a vyměnil kačera na provázku za jiné hračky… i když jsme se jako fanoušci tentokrát moc nepředvedli – chyběl nám buben i bubeník - přece naši hoši zvítězili, tak jsme jim poděkovali a šklebícího se Tiborka poobtúlali za další nulu. Všechno jsme potom samozřejmě důkladně probrali v ZOO. Další zápas hrajeme na domácí půdě na hřišti Za Domovem u Olšavy v sobotu. Holky hrají s Napajedly ve 13,00, hoši pak v 16,30 s Mařaticemi.
Protože nemáme report ze zápasu v Březnici, tak jenom zmiňuji, že holky sehrály krásný a bojovný zápas, prohrály sice 2 : 0 a navíc Silvu odvezli do nemocnice se zlomeninou klíčku, takže si hezky dlouho nezahraje. Za svůj výkon se však děvčata rozhodně nemusí stydět. Holky, přijdeme Vás v sobotu povzbudit a hochy samozřejmě také…
V neděli 29.4.12 se scházíme v ZOO a čekáme na mikrobusek, který nás odveze do Vlčnova. Pařák jak cyp a tak pivečko přijde vhod. Do Mongolska dojíždíme v dobrém rozmaru a orosení, bo v mikrobuse nastal skleníkový efekt a ani otevřená okna nestíhala větrat. U vchodu cálujem dvacku a první kroky vedou k výčepu. Teplé pivo v kelímku se špinavou pěnou bylo jen pro otrlé, ale co by člověk za dvacku chtěl. Fotbal začal, naši si vytvořili několik šancí, které bohužel nedokázali využít v 5. min Skoča, 15. min Lukáš atd atd…. Nedáš dostaneš a pro nás začala doba temna. Z nově zrekonstruované tribuny se na to nedívalo nadvakrát. V 35. minutě , po naší nechtěné ruce, kopal přímák Palinek a domácí se radovali poprvé. Těsně před poločasovou pauzou se ještě trefil domácí Ivo Bída. V poločase jsme šli ochutnat klobásku z udírny a to byl jiný level, než pivo. Někteří z nás ještě nepolkli poslední kousek a bylo to 3:0. Gól dával Matějíček Martin, bohužel z jasného ofsajdu. Ťop sice mával, ale pan rozhodčí to viděl ináč. Tak si i něco vyslechl….. Po pěti minutách se trefil Kameník a bylo vymalováno. Někteří otrlejší začali odcházet k výčepu a jiní dom. My jsme si v klidu pozpěvovali a čekali na zázrak v podobě čestného úspěchu. Bohužel nic. Když už sa někteří začali pokukovat po hodinkách a očekávali konec utrpení, přišla pentle pro domácí. Tu si šel kopnout domácí brankář a trefil se opravdu famózně. 5:0. Konec a hurá do rozehřátého autobusu a rychle do ZOO na pivo alá normal. Na závěr je dobré označit i viníka debaklu. Výmluva číslo 1.: Za stavu 4:0 jme začali tlačit a už to vypadalo, že vyrovnáme, ale sudí si vymyslel penaltu. Výmluva číslo 2.: Mohlo za to slunko. Výmluva číslo 3.: Nehrál Kraken. Výmluva číslo 4.: že by si i naši hráči dali ve Vlčnově jedno brčál pivko???? Výmluva číslo 5.:Barcelona, Real Madrid, Nezdenice, velkoklubom sa tento týden nedaří. pivečko
stavjání mája Compot Company
Dnešní zápas jsme sehrály s lídrem tabulky Hovoranům. Za krásného počasí jsme vyběhly na hřiště a potěšila nás početná návštěva diváků. Chtěli jsme se tedy předvést a uhrát co nejlepší výsledek. Bohužel už hned na začátku zápasu jsme inkasovaly branku. Pak nastal herní útlum a po chybě ve středu pole jsme obdržely 2. a pak 3. gól. Pak se holky začaly po třígólové spršce vzpamatovávat a hra se začala přelévat z jedné strany na druhou. Po úniku Hanákové, která byla hostující brankářkou ve vápně zfaulována, se kopala penalta. Tu technicky a s přesností proměnila naše kapitánka Ivuš Synčáková. Druhý poločas jsme začaly líp. Měly jsme několik šancí, ale bohužel nekončily gólem. Soupeři jsme nadělaly značné problémy. Bohužel ale po vlastních chybách jsme inkasovaly další 2 góly. Za stavu 1:5 jsme i za 30° horka bojovaly do posledních sil a nedaly jsme nic zadarmo. Další týden jedeme v sobotu do Březnice, kde zápas začne v 16:30. Zveme tedy všechny fanoušky :)MS divize žen - skupina B
Derby Nezdenice – Nivnice připadlo na sobotu 21.4. a začátek zápasu byl posunut už na 14. hodinu. Na utkání se přišlo podívat velké množství diváků domácích i přespolních a velkou novinkou byla přítomnost doposud neviděného fanklubu hostů i s kotlem, který konkuroval domácímu Compot company zpěvem i fanděním...
ale mají smůlu, protože nam je to jedno, my penize jak Nivnice nemame
První poločas měl poměrně vyrovnaný průběh a rádi jsme zaznamenali, že emoce, které v loňském utkání v Nivnici negativně ovlivnily hráče i diváky, protentokrát nechali hoši z Nivnice doma a my jsme si mohli vychutnat svižný a pohledný fotbal, kdy rychlá křídla nivnického mladého útoku proháněla naši zkušenou obranu a také naši chlapci slibně dotírali na svatyni hostů. Utkání zkušeně vedla trojice delegovaných rozhodčích, kterým nelze vytknout žádné vážnější pochybení. Klíčovým a pro nás osudným okamžikem byla 41. minuta, kdy odkopnutý balón zachytil nivnický hráč, pohotově nahrál dobře postavenému Marku Boďovi a ten nezaváhal a krásnou nechytatelnou střelou poslal své mužstvo do vedení. Přestávku jsem využili k občerstvení v bufetu U Haváka, kde Kája pověřený Hugem zdobil bufet fotkami z minulých zápasů. Obešli jsme známé a pozdravili jsme se i s některými fandy z Nivnice a v pohodě probrali výkony hráčů i situaci v klubech. Druhý poločas hosté ještě zrychlili hru a získali na hřišti převahu. V 65. minutě utekli naší obraně dva útočníci a Libor Ligas zvýšil na 2 : 0 pro Nivnici. Do konce utkání jsme měli několik šancí výsledek změnit, ale nestálo při nás fotbalové štěstíčko a šance hostů zase bezpečně eliminoval Tibor, který při jednom riskantním zákroku málem přišel o hlavu. Prohru 0 : 2 nebereme tragicky, hoši hráli dobře, ale soupeř byl prostě lepší. Poděkovali jsme chlapcům za výkon – i nivničané se polepšili a šli poděkovat svým fandům...po zápase jsme ještě chvilku poseděli a podebatovali a pak jsme se většinou odebrali do ZOO, kde Pepa slavil čtyřicítku a všichni mu šli popřát... nivniceweb
Příští týden v sobotu 28.4. hrají doma holky s lídrem tabulky – družstvem Hovoran, v neděli pak vyjíždíme do Vlčnova zkontrolovat novou tribunu. Oba zápasy jsou v 16,00 hodin.
Ve 12. kole zajížděly nezdenické ženy na půdu 6. týmu divize Březůvek. V prvním poločase byl spíse aktivnejší domácí tým, který měl územní převahu, ovšem když už se dostal k zakončení, tak střely ze stredni vzdalenosti pochytala brankářka Lenka Mendlová. Nezdenice si během 1 poločasu vytvořily řadu akcí, ovšem ani jedna nekončila gólem. Ve druhém poločase se udály vzrusivějši okamžiky zapasu. Naše hráčky byly ze začatku druhého poločasu aktivnejším mužstvem a snažily se vstřelit vedoucí branku, nicméně nutno podotknout, že rozhodčí byl asi z jiné dimenze a pomalu nevěděl co píská a naše hráčky značně zadřel. Jeho výkon musel být i zdokumentován videem. Od 60. minuty ovšem domáci tým přebral taktovku hry, ale dobre organizovanou hru zadních řad nedokázaly domací hráčky překonat. Ze zabezpečené obrany podnikaly naše hráčky rychlé protiútoky, ze kterých při lepším zakončeni mohli vstřelit vítěznou branku utkani. Každopádně musím pochválit celý tým za bojovnost a snahu, kterou holky nechaly na hřišti :)
Další zápas sehrajeme na domácím hřišti v Nezdenicích proti 1. týmu tabulky Hovoranům 28.4. v 16:00.
V sobotu 14.4. hostily naše děvčata tabulkově silnější družstvo Mutěnic. Zápas měl vyrovnaný a bojovný průběh, ve 13 minutě nás poslala do vedení Míša Fofr-Hanáková, v 25. minutě srovnala mutěnická Markéta Bízová na 1 : 1. Druhý poločas si naše děvčata vypracovala několik skvělých šancí, které eliminovala zkušená brankářka hostí. Děvčata nás potěšila zejména vyzrálým výkonem obrany a zálohy, mladý útok se blýskl rychlými úniky, potřebuje však ještě nasbírat zkušenosti a posílit fyzičku, aby -když už doběhnou před bránu-jim zbyly ještě síly doklepnout míč do sítě...
Na neděli 15.4. se všichni věrní fanoušci nezdenského fotbalu nesmírně těšili, protože nám přinesla dlouho očekávaný zápas se spřátelenou Ostrožskou Lhotou. Autobus byl v 15. hodin přistaven před ZOO, všichni jsme se nalodili a vyrazili směr Ostrožsko. Média nás už od rána zahrnovala vzpomínkami na 100. výročí potopení Titaniku, nijak jsme si s touto událostí náš výjezd nespojovali a s nadějí očekávali, co nám naši hoši předvedou. Ihned po příjezdu nás přivítali zástupci ostrožských fanoušků a věnovali nám sympatickou igelitku plnou vína z Františkovy zahrádečky. Na oplátku jsme aspoň obešli místní fanoušky a nabídli jim vdoleček.fotbalostrlhota
Tak vřelé přivítání nás překvapilo a dojalo. Na hřišti mezitím vzplála bitva. Poučeni z předchozího utkání s Polešovicemi se naši hoši aktivně vrhali po každém míči – ať už v útoku nebo v obraně – a už ve 13. minutě přinesla jejich snaha ovoce. Po skvělé spolupráci s Kocúrem vsítil Svíťa náš první gól. Povzbuzeni úspěchem se snaha našich borců přetavila v ryzí umění a utkání bylo pastvou pro oči i náročných diváků. Kluci ze Lhoty rozhodně nesložili zbraně a bojovali jako lvi. Vzhledem k bilanci vzájemných zápasů jsme ani nic jiného nečekali a mohutně jsme povzbuzovali svoje chlapce...a pak přišla 44. minuta a s ní Skoča přidal domácím do šatny druhý gól. Šťastní jako blechy jsme bleskurychle likvidovali zásoby přinesené i věnované a pilně jsme se družili na všech frontách. Foto Dušan Dufka
Pozvali jsme Františka, Dušana a ostatní na zápas s Nivnicí – prý to zváží... místní hlasatel předal mikrofon Františkovi – aby s námi udělal rozhovor- Tak jsme všichni pěkně hlasitě pochválili domácí pohostinnost a slíbili, že lhotské fanoušky u nás budeme na podzim rozmazlovat...Ve druhém poločase jsme čekali drtivý tlak domácích – ten sice přišel, ale naše obrana i záloha geniálně a bezchybně útočné snahy likvidovala a naši útočníci valili na soupeřovu bránu jeden útok za druhým. Ve vražedném tempu proběhl celý druhý poločas i Tiborek si v bráně zaskotačil a na svou druhou *nulu* se nadřel – ale udržel – blahopřejeme a děkujeme za famózní a obětavý výkon. Zápas skončil 2 : 0, hochům jsme poděkovali za skvělý výkon a šli se rozloučit s domácími fanoušky, kteří nejenom že se nezlobili, ale ještě nám věnovali na památku reprezentační šály Ostrožské Lhoty. Znovu musím připomenout nesporné zásluhy trenéra Luboše, který kluky dokázal stmelit, zvýšit jim fyzičku a dodat jim víru ve své schopnosti, aby si věřili, že i sebesilnějšího soupeře je možné porazit. Příští týden k nám dorazí hoši z Nivnice, začátek je už ve 14 hodin. Děvčata hrají tentýž den v Březůvkách v 16 hodin.
staripani
Na Bílou sobotu 7.4.12 jsme na našem hřišti Za Domovem u Olšavy přivítali mužstvo Polešovic. Bilance vzájemných zápasů není pro nás příznivá a naše obavy ještě umocnila zpráva o nakládačce 3:1 , kterou minulý týden Polešovice uštědřili Nivnici. Přes nepřízeň vrtkavého aprílového počasí se sešel slušný počet diváků i fanoušků a fandilo se jako o život. Od prvních minut se polešovičtí hráči snažili ovládnout situaci na hřišti a chtě – nechtě musíme uznat, že se jim to dařilo. Jejich rychlost, přesnost přihrávek a zejména dravost s jakou šli po každém míči, našim hochům vůbec nesedla. Rychlá hra vedla k nepřesným přihrávkám a chybám, snadno jsme přicházeli o balón a příliš hladce pronikal útok soupeře na naši obranou polovinu, kde toho potom měla naše obrana plné brýle...my jsme se jenom tiše modlili, aby naši hoši ustáli úvodní tlak, zklidnili situaci a dostali hru pod kontrolu... bohužel ve 27. minutě utekl naší obraně polešovický Březina, zkušeně si položil vyběhnutého Tibora a do prázdné brány doklepl rozhodující gól zápasu. Teprve potom se naši chlapci srovnali a začali být aktivnější. Několikrát ohrozili soupeřovu bránu, ale výborný brankář Polešovic se nenechal zaskočit a svoje mužstvo podržel. Ve druhém poločase jsme byli útočnějším celkem, většina herního času se odehrávala na obranné polovině hostí, ale naše úporná snaha nepřinesla toužebně očekávaný úspěch. Polešovice nespěchaly a náskok si pohlídaly, zápas tak skončil 0 : 1 pro Polešovice. V Bufetu U Haváka jsme při klobásce poklábosili s trenérem Polešovic panem Svobodou, který prozradil, že žádné velké změny v základní sestavě nemají, přibrali jenom hochy Březinovy z Ořechova a právě jeden z nich byl autorem jediného gólu zápasu. V ZOO jsme pak dlouho do noci probírali celý zápas. Ztracených bodů je škoda, ale jedeme dál, příští týden v neděli 15.4. vyjíždíme do Ostrožské Lhoty. Bude vypravený autobus, odjezd v 15,00 hodin od ZOO, vstup na palubu vyjde na 99,- Kč na hlavu, tak neváhejte, vemte s sebou lahvinku a něco dobrého, bude tam na nás čekat spřátelený fanklub – František, fotograf Dušan Dufka a ostatní...Zatímco hráči na hřišti budou zažívat krušné chvilky, fankluby se budou družit a když nevyhrajem tak je aspoň přepijem...
Holky v Holešově rovněž prohrály a příští týden hrají doma v sobotu 14.4. s Mutěnicemi... máte to doma, tak nebuďte líní a dojděte svoje holky povzbudit...
První zápas jarní fotbalové sezóny jsme hráli 31.3.2012 v Drslavicích a dlouho jsme se na něj těšili. V ZOO u piva jsem se sešli už po druhé hodině, přesun do Drslavic jsme auty zvládli za čtvrt hodinky a plni očekávání pozorovali rozcvičující se hráče obou mužstev. Zamračená obloha mrholila na hráče i na diváky ledové kapky, zdravé jádro fans se však neschovalo pod přístřešek, ale obsadilo lavičky, aby mohlo hezky zblízka sledovat dechberoucí výkony svých borců. Pro tento zápas vybral trenér Luboš do obrany Uldu, Kocúra, Kolinse a Kandyho, v záloze kralovali Luboš, Kameň, Olda a Svíťa, útok představoval Skoča a Lukáš Kukuča, v bráně zůstává naše jednička Tibor, na lavičce čekali na svou příležitost Kraken, Kulio, Vaca a Dan. Drslavice jsou silný a houževnatý soupeř, po podzimním kole sedí na deváté příčce tabulky, většina jeho hráčů prošla jako dorost brodskou přípravkou a o jejich technické vybavenosti není pochyb. Pozdravit nás přišel i Robert Lux, který se vrátil do svého domovského klubu a v prvním poločase – kdy hrál- naši obranu docela proháněl. S píšťalkou po hřišti běhal rozhodčí Tureček, který po dlouhé přestávce asi zapomněl jak vypadá faul, nebo se mu výrazně zhoršil zrak – jak jinak si vysvětlit nepotrestané fauly na Skoču v pokutovém území, nebo na Lukáše, který se s drslavickým trávníkem nedobrovolně objímal víc než často. První poločas proběhl v rychlém tempu, příležitosti byly na obou stranách, drslavická záloha nás trochu přehrávala svou lepší technikou, ale jejich snahy končily na naší skvělé obraně, která zaslouží velkou pochvalu. Důkladná zimní příprava se projevila na fyzičce našich hochů. 2x týdně se chlapci pravidelně scházeli a tvrdě makali. Příprava zahrnovala nejen halový fotbal, ale také posilování, přespolní běh za každého počasí a také lekci zumby -pro pružnost a ladnost pohybu – mimochodem – trenér slíbil video z tréninku- tak se moc těšíme… První poločas skončil bez branek, fanoušci se šli ohřát do místního bufetu a občerstvit se pivem, čajem nebo klobáskou. Ve druhém poločase zůstal v šatně dokopaný Lukáš a za něj nastoupil Kulio. Naši hoši zvýšili tlak na soupeřovu bránu a po výborné spolupráci zálohy přiklepl Olda balón Skočovi a ten chladnokrevně zavěsil do sítě a poslal tak svůj tým v desáté minutě druhého poločasu do vedení. V tomto okamžiku už nám nevadil ani déšť a důkladně jsme se posilovali zásobami z přinesených butylek, zatímco hoši na hřišti potili krev. Šanci na hřišti dostali ještě Kraken a Dan, kteří střídali Svíťu a Kameňa. Viděli jsme spoustu krásných akcí, ale výsledek už nedoznal změny a muži si mohou připsat první zasloužené vítězství a první velmi cenné body, V ZOO nás čekaly vdolečky, podle chuti jsme si dali čajíček s náplní a při koštování vzorků slivovice hráči v pohodě probírali důležité okamžiky zápasu. Fanklub někde po cestě nejspíš zmrzl, protože do hospody nedorazil, i Hugo se v hospůdce objevil jen na chvíli, což hráče i trenéra trochu mrzelo, protože měli velkou chuť zazpívat si vítězný chorál – a bez Huga to prostě není ono…Holky hrály v neděli na Apríla s Velkými Pavlovicemi. Velké Pavlovice kralují tabulce žen a tak jsme čekali spíš nakládačku. Ale holky zabojovaly a remizovaly 2 : 2 . Góly za Pavlovice 2x Hanka Málková a za nás Ivuš a Lenka Petrková starší – krásnou hlavičkou srovnala před koncem zápasu a zajistila týmu zaslouženou remizu. Škoda promarněných šancí v prvním poločase, mohlo to být ještě zajímavější… u holek stojí za zmínku dohoda s týmem Elseremo Brumov – střídavý start bude mít jejich brankařka Eliška Florešová – zahraje si tři zápasy v dresu Nezdenic a naše Ivuš Synčáková bude 3x startovat za Brumov. Příští týden hrají muži doma s Polešovicemi v sobotu 7.4. v 15,30 hodin, holky ve stejný den vyjedou do Holešova a hrají už v 15,00 hodin.
Luhačovice 4.3.2012
V neděli 4.3.sehráli naši hoši přátelský zápas s dorostenci z Bojkovic. Bojkovský dorost ve své třídě kraluje na špici tabulky a hned od začátku vsadil na své největší přednosti – neuvěřitelnou rychlost, mrštnost a nadšení mládí. Z našich hochů se jim ryhlostí rovnal jenom Skoča, proto jsme museli nasadit v maximální míře zkušenosti, předvídavost, přesnou kombinaci a taktiku. Ve 20. minutě bodovali jako první kluci z Bojkovic, potom však přebrali iniciativu naši hráči, Skoča vyvezl míč po lajně, přesně nahrál dobře postavenému Svíťovi, který ve 27. minutě vyrovnal na 1 : 1. Do konce prvního poločasu jsme měli na hřišti převahu, ve 32. minutě zvýšil Dušan na 2 : 1, ve 40. minutě zase Dušan utekl po lajně, našel si Svíťu a brankou jako přes kopírák zvýšil na 3 : 1. Nezdeňané zavedli ve fotbalu dosud nevídaný jev – takzvanou lubocentrickou soustavu, kdy Luba s míčem postupoval středem pole, jištěný Kolinsem, Kandym, Uldou, Kocúrem a kolem něho v uctivé vzdálenosti mlsně kroužili bojkovští ohaři... pak Luboš předal Oldovi nebo Skočovi a následoval atak na bránu...ve 43. minutě ještě zvýšil Kocúr krásnou hlavičkou na 4 : 1. Ve druhém poločase dostali příležitost další hráči a hra pokračovala ve stejném tempu. Dorost z Bojkovic začal vystrkovat růžky, ze závaru se jim zadařilo snížit na 4 : 2, občas pomohli některému našemu hráči vychutnat si měkkost luhačovické exkluzivní umělky...po jedné takové akci jsme kopali přímý kop a překvapivě zase Skoča hlavičkou zvýšil na 5 : 2. V posledních 20 minutách hry se naši hoši asi nechali ukolébat příznivým výsledkem a hráli jen na půl plynu, toho soupeř využil a do konce utkání jsme dostali v 84. a 89. minutě ještě 2 góly.
Konečný stav 6 : 4 nás může těšit, ale na *lenošení* na konci utkání bychom si měli dávat větší pozor.
enér Petrka prozradil, že to není poslední zimní turnaj, o dalších akcích Vás budeme informovat, jakmile budou potvrzeny.
V sobotu přivezl do ZOO Tibor opožděného Ježíška . Bylo to milé překvapení, když jsme zjistili, že nedělá sociální rozdíly a všem stejně nadělil krásné nové triko se znakem nejlepšího fotbalového klubu všech dob – Néééézdenice ! Proslýchá se, že už má vymyšlený nový vzor v kombinaci modré a bílé - takže – založte si novou obálku v položkách * má dáti* a šetřete korunky na tento unikát…že, Tiborku.
Dne 22.1. se naše děvčata zúčastnila turnaje v Bánově. Jednotlivé zápasy trvaly 20 minut, zahajovalo se ve 13. hodin zápasem našich hráček se soupeřkami z Napajedel. Děvčátka po Hasičském plese ještě na střídačce trochu podřimovaly a tak první zápas skončil nerozhodně 1 : 1 , jediný gól dala Nikola Jeglová. V dalších utkáních ale už soupeřkám nedaly šanci. Nedašov porazily 2 : 1 a Babice 3 : 1. V prvním kole ještě holky dovolily soupeřkám aby si dalo každé družstvo po jednom gólu, ale v dalších kolech už jsme skórovali jenom my. V druhém kole s Napajedly 4 : 0 , s Nedašovem 9 : 0, s Babicemi 5 : 0. V posledním zápase s Napajedly vyhrály naše šampiónky 2 : 0.
Nejvíce gólů nastřílela Nikola Jeglová – 6, na záda jí dýchá Míša Petrková s 5 góly, Míša Hanáková si dala 4 branky, shodně po třech Vlaďka Drgová a Pája Tomaštíková, Nikola Lukášová 2 a Sylva Křapová s Leničkou Petrkovou po jednom. Suma sumárum jsme rozdaly soupeřkám 26 gólů a dostaly jenom 3.
Holky hrály skvěle a s chutí, byly nejen nejlepším, ale také nejpůvabnějším týmem ( fanoušci ostatních klubů chodili škemrat, aby se s nimi mohli vyfotit). Trenér Petrka prozradil, že to není poslední zimní turnaj, o dalších akcích Vás budeme informovat, jakmile budou potvrzeny.
Na tradiční Silvestrovský pochod jsme se sešli ráno v 8,00 hod u ZOO, patřičně vybavení , abychom při náročné túře nestrádali žádným nedostatkem. Autobus nás dovezl do Luhačovic na stanici u kostela a dál jsme pokračovali do strmého kopce směr hřbitov. Na parkovišti u hřbitova udělal horský vůdce Kamíšek st. fotodokumentaci celé skupiny a pochod přes hory , doly a Rudice byl zahájen.
Na rozdíl od Nezdenic, bylo okolí Luhačovic pod sněhem, počasí se nad námi smilovalo a vydrželo bez nežádoucích výkyvů a tak jsme si za pochodu užívali příjemné společnosti spolupoutníků, z nichž jsme některé rok neviděli. Na první zastávce jsme vytáhli butylky a vzájemně si posoudili, jak se komu letos *ta jeho* vydařila a nutno podotknout, že všechny vzorky byly jedlé...
Potěšující byla hojná účast fotbalistů i fotbalového představenstva, fanoušci byli zastoupeni tetičkou Kačabovou a strýčkem Inošem, kteří jediní šli vybaveni modrobílými šálami a při zdolání výškových a hloubkových rekordů šálami vítězně mávali. Na stanovišti nad Rudicemi už u táboráku čekal Kocůr s pečivem a opět jsme si opekli špekáčky, abychom se posílili na poslední a nejnáročnější část expedice. Čekala nás Rudická hospůdka a pohostinní rudičtí známí... odtud se prostě málokdo dostane střízlivý... v dobré vůli jsme poseděli a poklábosili a vydali se do rodné hospůdky ZOO, kde už nás čekal Tom s gulášovkou.
Chabý pokus Pagáčníků ovládnout naši ZOO jsme bleskurychle eliminovali a vysvětlili jim, že pagáčnická šála sice může plápovat u Haváků v ZOO, ale vždycky o poznání níž než domovská modrobílá ... :-)
Na závěr jsme si slíbili, že za rok se zase sejdeme...
Nezdenice - Divizní fotbalistky Nezdenic se staly příjemným překvapením mezinárodního halového turnaje v Třinci. V konkurenci dvanácti týmů obsadily čtvrté místo, když se jim povedl husarský kousek v podobě prvenství v základní skupině.
V semifinále svěřenky trenéra Lumíra Petrky narazily na olomoucké Nové Sady. „V utkání jsme si dokázali vytvořit snad pět tutovek, ale ani jednou neskórovali a nakonec nám finále uniklo. Dvě minuty před koncem jsme totiž inkasovali po nešťastné teči obrany,“ posteskl si Petrka. V boji o třetí místo narazily Nezdenice na favorita turnaje Humenné, kterému podlehly 0:3. „I čtvrté místo je velkým úspěchem, vždyť v tabulce za námi skončili daleko větší favorité. Už to, že jsme vyhráli skupinu, bylo nečekané. Podle losu to vypadalo, že ze skupiny vůbec nepostoupíme,“ potěšilo trenéra.
Zrcadlo výsledků, základní skupina: Nezdenice - Slovan Ostrava 3:0, Drgová, Hanáková, Gregorová, - Č. Těšín 1:2, Gregorová, - Štramberk 2:0, Drgová, Gregorová, - H. Heršpice 1:0, Gregorová, B. Ostrava jun. 0:0. Semifinále: Olomouc - Nové Sady - Nezdenice 1:0, o 3. místo Humenné - Nezdenice 3:0.
NEZDENICE: Florešová - Synčáková, Hrubošová, Eliášová, Gregorová, Drgová - Petrková st., Jeglová, Hanáková, Křapová, Petrková ml., Černobilová.
Autor: sal
Uherský Brod – Měla být největší hvězdou Women‘s Pepsi Cupu a také jí byla. Dvojnásobná česká Fotbalistka roku Petra Divišová na turnaji v Uherském Brodě zářila.
Nejenže svůj tým Chemcomex Sokol Vysočany dotáhla k prvenství, navíc si jedenácti trefami do černého vystřílela titul krále střelců. Příjemným překvapením turnaje byly fotbalistky Nezdenic, které se probojovaly do finálové skupiny. Ta naopak zůstala nečekaně zapovězena juniorkám 1. FC Slovácko, které tak neobhájily své loňské prvenství.
Turnaje v Uherském Brodě se zúčastnilo třináct týmů – šest z Česka, stejný počet ze Slovenska a jeden z Polska. Fotbalistky ze Štětína přitom musely urazit více než osmisetkilometrovou cestu.
Ve dvou základních skupinách se družstva utkala systémem každý s každým a sedmička nejlepších postoupila do finálové skupiny. Z týmů ?z našeho okresu se to povedlo pouze Nezdenicím A. „Soupeřky zaskočily sázkou na totální defenzivu, skvělými výkony je podržela gólmanka Eliška Florešová,“ prozradil ředitel turnaje Petr Zpěvák. V konečném účtování to Nezdenicím stačilo na sedmou příčku, která byla velkým úspěchem.
Do finále se naopak neprobojovalo béčko Nezdenic a nečekaně i juniorky 1. FC Slovácko, které doplatily na slabou produktivitu. Přesto mohly do boje o medaile proklouznout, jenže v rozhodujícím duelu podlehly Myjavě 0:1. „Cílem bylo postoupit ze skupiny a poprat se o co nejlepší umístění, ale taky se letos naposledy bavit fotbalem. Postup se nezdařil a to druhé vyšlo alespoň částečně, protože soupeře ve skupině o osmé až třinácté místo holky v pohodě přehrály,“ konstatoval trenér Slovácka Ján Jačisko.
Úlohu hlavního favorita splnil celek Vysočan. Pražanky suverénně prošly základní skupinou, na cestě za titulem je nezastavila ani porážka 1:3 s Žilinou B. „Slovenky měly prvenství na dosah, připravila je o ně však bezbranková remíza s Nezdenicemi, které dokázaly uhrát nerozhodný výsledek i s prvním týmem Žiliny,“ uvedl Petr Zpěvák.
Závěr turnaje byl vůbec pořádně napínavý. Pravým vyvrcholením Women’s Pepsi Cupu byl závěrečný duel mezi Vysočany a Žilinou A. Pražanky zvítězily 1:0 a mohly tak slavit triumf na turnaji, za který vedle poháru obdržely i pětitisícovou prémii.
Nejlepší hráčkou turnaje byla vyhlášena Helena Krajčiová ze Žiliny A, nejlepší střelkyní se stala s jedenácti góly Petra Divišová z vítězných Vysočan, cenu pro nejlepší brankářku pak obdržela Kateřina Horňáková (Dúbravka A).
KONEČNÉ POŘADÍ: 1. Vysočany, 2. Žilina B, 3. Žilina A, 4. Štětín, 5. Dúbravka A, 6. Myjava, 7. Nezdenice A, 8. 1. FC Slovácko, 9. Valašské Meziříčí, 10. Beluša, 11. Nezdenice B, 12. Dúbravka B, 13. Karlova Ves Bratislava..
Autor:
Michal Sladký
Tradiční ukončená fotbalové sezóny proběhla v sobotu 12.listopadu, od rána se topilo pod kotlem a v kotli pěkně bublal ovárek a jiné zabíjačkové dobroty. Fotbalisté i fanoušci se scházeli postupně a přinášeli proviant. Rádi jsme mezi sebou přivítali rodiče Romana Suchého, kteří přinesli vzorek skvělého růžového vína, ostatní členové zůstali u osvědčených půllitérek slivovice a vzájemně posuzovali, jak se komu zadařilo... s přibývajícím soumrakem jsme se přestěhovali ze dvora do ZOO a živě diskutovali s hráči současnými i bývalými a připomínali jsme si úspěchy i nezdary, které nás v letošní sezóně postihly. Ve skvělé náladě se nacházel Buksi, který si užíval pozornosti krásných dívek a může se pochlubit největším počtem veselých fotografií... to Luboš s Kameněm se věnovali společenskému tanci a leckterá hvězda ze Stardance by jim mohla závidět pružnost, s jakou se vlnili po parketě. Tibor nezklamal a opět se dostavil se svojí vyhlášenou buchtou - tentokrát se výjimečně odvázal, držel krok s pijáky a pěl z plna hrdla chorály, které pohotově vymýšlel Hugo. Zdatně jim sekundoval Karlos a také Luboš, ale nejvíce se do chorálů položil Luxík, který při procítěném zpěvu střídavě klečel, ležel nebo tancoval na stole... Naši nadějní mladí útočníci – Lukáš a Olda se tentokrát drželi zpátky a hráli si s malým synkem Romana Suchého. Suchoš neváhal a pro obveselení si na sebe navlékl masku nezdenského Haváka a pobíhal po ZOO... Skoča v obležení děvčat vypadal taky spokojeně a tak jsme v družném hovoru a zpěvu setrvali do pozdních hodin, kdy se začaly houfovat skupinky, chystající se k přeletu za další zábavou...V neděli ještě proběhl úklid a popravky a to je pro letošní rok z fotbalových aktivit všechno. Ještě se můžeme potkat na Vánočním jarmarku a pak už fanouškům nezbude nic jiného, než se těšit na jarní sezónu...
Posledním utkáním podzimu 2011, kdy jsme se mohli potěšit pohledem na naše skvělé hochy, byla předehrávka s Hlukem. V ZOO jsme se sešli už na půl jedné a v debatě odhadovali naše možnosti s mužstvem, které nás v prvním zápase podzimní sezóny utřelo doma ze hřiště rozdílem 2 : 0. Naši chlapci nastoupili bez zraněného kapitána Kolinse, který poskakoval po čáře a spoluhráčům uděloval cenné rady, sluníčko svítilo jako v létě a přesně o půl druhé na hřišti pod hluckou věží byl zápas zahájen. Poučena z prvního zápasu si naše obrana hlídala rychlé hlucké hráče, útok pak prověřoval brankářské schopnosti dlouhého gólmana domácích, který poměrně suverénně sbíral naše střely. Zotavený Olda a Lukáš jezdili po hřišti společně s nezničitelným Svíťou, ale smrtícím mistrem rychlých úniků byl tentokrát jednoznačně Kameň, kterého dvoumetroví chlapi z Hluku vůbec nestíhali monitorovat... hra byla dlouho vyrovnaná, góly však dlouho nepadaly až po chybné rozehrávce naší obrany se uvolnili dva domácí hráči, jednu střelu Tibor ještě vyrazil, na druhou si sáhl, přesto ve 44. minutě se Hluk ujal vedení gólem Štěpána Juráska. Gólem do šatny jsme si nenechali zkazit náladu a šli prověřit zásoby místního bufetu. Děcka pobíhala s lízátky, chlapi s pivem a Leňas stylově s klobáskou, zatímco Hugo s Krakenem zasvěceně komentovali průběh poločasu a kuli pikle, jak Hluk porazit na hlavu...Ve druhém poločase jsme zvýšili tlak na hluckou bránu, Hlučané přitvrdili hru a hlavní rozhodčí ztratil brýle i karty... v 58. minutě musel i slepý rozhodčí po faulu na našeho hráče nařídit přímý kop, zkušený kat Lukáš přišel, kopl a zvítězil...a aby nevychládl tak ještě ve stejné minutě bombou ze hry zvýšil na 1 : 2. Zatímco chlapi řvali nadšením, přítomné dámy úžasem ani nedýchaly, protože bodovat dvakrát v jedné minutě se zadaří vyjímečně a jen tomu nejlepšímu...domácí mužstvo se rozhodně nehodlalo smířit s takovým skóre, sveřepě útočilo a neváhalo použít jakýchkoliv prostředků...přímé kopy proti naší bráně se nedaly ani spočítat, protože jakmile některý z Hlučanů jenom hekl – rozhodčí pískal.. naopak – naši hoši mohli lítat vzduchem a dělat přemety – arbitr je okázale ignoroval. Přes snahu hluckých hráčů, hlavního arbitra a nepřehledného davu 8 domácích diváků se naši borci nenechali zastrašit a neúnavně dotírali na domácí svatyni. V 73. minutě po rohovém kopu se nejlépe v závaru před bránou zorientoval Dušan a dal náš třetí uklidňující gól. Posledních 17 minut patřilo Tiborovi, zopakoval si všechny známé finty i dvě zcela neznámé a skvěle svoje chlapce v kanonádě domácích podržel, obdiv patří také Kandymu za chladnokrevný odkop jistého gólu z brankové čáry. A pak nastoupil nabušený Kraken a byli jsme za vodou. Hravě si dokázal poradit s agresivitou domácích i ignorancí sudího a promyšleně rozvinul hru natolik kombinačně dokonalou, že se domácí nechytali ( a občas se nechytali ani spoluhráči...) gól sice v 88. minutě nedal – asi se nad zdecimovaným soupeřem slitoval – nicméně můžeme si do kronik zaznamenat, že v neděli 6.11.2011 jsme Hluk porazili 1 : 3 a spokojeně se uložit k zimnímu spánku...Příští týden v sobotu 12.11. se koná tradiční ukončená v ZOO, fanoušci jsou srdečně zváni – tož napečte dobroty, vezměte butylky a dojděte na zabíjačku...
jak jsme na tom
Výjezd fotbalistů a fanklubu na exkurzi v uherskobrodském pivovaru proběhl v dušičkovou sobotu. Zatímco všichni jeli vlakem, tak proviant přivezl Pepa a jako spoluzavazadlo přibalil Vacu s Liduškou a tetičku Kačabových. V pivovaře nás přivítal výřečný mistr sládek Horehleď, dvě hodiny nás vláčil provozy a po vyslechnuté přednášce se už nikdo ze zůčastněných nepodívá na jiné pivo než na Janáčka, který je přece pivo našeho kraje a tím pádem nejlepší.... potvrzuje to i účast krajánků z Rožnova pod Radhoštěm, kteří při teplotě +1stupeň absolvovali celou přednášku bosky...pak jsme zasedli k pohoštění a vše jsme udatně zalévali místním pivem, které bylo opravdu znamenité kvality...výborně jsme se bavili a doufáme, že se zase brzy při nějaké podobné akci setkáme.
www.pivovar-janacek.cz
Na Dušičkovou neděli 30.10. jsme měli naplánovaný zápas v Traplicích, odkud jsme zatím nikdy nepřivezli ani bod. Stejně jako posledně, sedí Traplice na poslední příčce tabulky a my jsme si přece jen dělali trochu naděje, že tentokrát už to snad zlomíme... Utkání zahájil rozhodčí Vlčnovský, naše mužstvo nastoupilo bez zraněného Oldy a taky dobitý kapitán Kolins sledoval zápas ze střídačky. Lukáš sice nastoupil, ale hned po zahájení mu musel Vaca zachladit bolavou nohu, kterou zdobila modřina velikosti lopuchového listu a svědčila o tom , že zdaleka není v pořádku. Jako určité pozitivum jsme vnímali, že tentokrát nepršelo a netopili jsme se v blátě, nicméně nerovný terén a neodhadnutelné odskakování míče, zase jakoby zlobilo jenom nás – domácí se s tím očividně dokázali vyrovnat. První čtvrthodinku jsme domácí ještě přehrávali, ve 14. minutě utekl Kameň, vystřelil, trefil tyč, odraženou střelu posbíral Skoča a otevřel skóre na 0 : 1. Do 39. minuty byla hra vyrovnaná, jen se nám nelíbilo, že hlavní arbitr byl nepochopitelně benevolentní k tvrdé hře domácích, kteří nemilosrdně kosili naše beztak zbědované útočníky. Pak jsme po chybě naší obrany inkasovali dva rychlé góly, za kterými stál traplický kapitán Kolínský. První dal Tomáš Kolínský do šibenice a i my jsme museli uznat, že to byl gól opravdu výstavní, o čtyři minuty později Kolínského střelu Tibor vyrazil, ale připravený Ondřej Polách dorazil na 2 : 1. Ani po přestávce hra na hřišti nedoznala změny a hned v páté minutě druhého poločasu zvýšil domácí Václav Trávníček na 3 : 1. Následujících 25 minut jsme soupeře tlačili ve snaze zvrátit nepříznivý stav zápasu, šance byly, soustu z nich jsme promarnili, další odvrátil pozorný traplický gólman, pod jinými neproměněnými příležitostmi se podepsal sudí, který si dle vlastních slov zapomněl doma karty a toleroval nečistou hru domácích, jednu střelu se přece jenom podařilo proměnit v 73. minutě Lukášovi, který snížil na 3 : 2 a dal nám tak ještě naději na lepší výsledek. Většina herní doby se odehrávala před traplickou bránou, ale zatímco my jsme hráli, domácí dávali góly. Stačilo jim dvakrát utéct a v 81. minutě zvýšili na 4 : 2 gólem Milana Matouška a těsně před koncem nás dorazil pátým gólem Tomáš Kubina. Traplické prokletí jsme tedy opět nezlomili, darovali jsme domácím tři body, které jim stejně nepomohly, protože dál zůstávají posledním mužstvem v tabulce. V neděli hrajeme v Hluku předehrávku jarního kola. Připomínám, že doma nás porazili 0 : 2, tak když už jsme chudým dali, mohli bychom zase bohaté obrat...
Sobota 22.10. nám přichystala krásné slunečné odpoledne a našim hochům postavila do cesty velkou neznámou v podobě mužstva Košíků. Ti se minulý týden zapsali do fotbalových statistik vítězstvím nad Nivnicí, takže jsme byli oprávněně zvědaví, co si nachystali na nás. Hned po startovacím hvizdu zahájily Košíky drtivou ofenzívu, kdy se Tiborek pocvičil ve skocích plavno a dvakrát nás také zachránila nepřesná muška košíkovských střelců. Naše vyhlášená obrana byla zpočátku zaskočena rychlostí a důrazností hostů, ale po chvíli měli chlapci divočáky z Košíků přečtené a přebírali iniciativu. Při jednom nájezdu na bránu hostí jsme však podcenili schopnost soupeře rychle otočit hru, dva útočníci utekli naší obraně a ve 12. minutě poslal Pavel Hastík svoje mužstvo do vedení. Dalších 20 minut zuřila na hřišti nelítostná řež. Košíky vsadily na vražedně rychlé útoky, naši hoši nezůstávali pozadu a dotírali na jejich bránu. Při jednom útoku byl náš hráč sražen a rozhodčí Tureček nařídil přímý kop. Gólman hostí dlouho a pečlivě stavěl zeď, ale exekutor Lukáš si skulinku našel a bezpečně ve 32. minutě vyrovnal na 1 : 1. Do konce prvního poločasu obě mužstva srdnatě bojovala a snažila se strhnout vítězství na svou stranu, až se podařilo uvolnit Dušanovi, vyvezl míč do obranné poloviny hostí, našel si nabíhajícího Lukáše a ten neomylně minutku před koncem první půle zápasu , zvýšil na 2 : 1. O přestávce jsme zašli za hostujícími fanoušky, kteří si s námi v pohodě popovídali, nabídli borovičku a netajili se tím, že si přijeli pro body… potom Hugo vyhlásil výsledky divácké soutěže o nejlepšího fotbalistu a fotbalistku, kterými se pro rok 2011 stali kapitán Kolins a Leňas Švecová. Druhý poločas probíhal ve stejném tempu, jenom jsme byli malinko klidnější a sebejistější a umění našich borců přineslo ovoce v 55. minutě, kdy po přihrávce Svíti zvýšil na 3 : 1 Luboš Valter. Na omylu by byl každý, kdo by si myslel, že se Košíky po třetím gólu položí. Tak houževnaté a bojovné mužstvo se málokdy vidí a jejich kudrnatá blonďatá patnáctka, trefně přezdívaná Čertík, pořádně potrápila naši zkušenou obranu, která však těmito zkouškami prošla již bez ztráty kytičky – naopak – střelecky se prosadil i náš další střední záložník Roman Suchý, který v 84. minutě zvýšil na 4 : 1 a střídající Radek Gabrhel upravil na konečných 5 : 1 gólem, který dohopsal do brány hostů stylem golfového míčku… Fanklub svým hochům nadšeně zazpíval oslavné chorály a vítězné rybičky si s našimi hrdiny vychutnaly i některé tetičky… Po občerstvení v bufetu U Haváka jsme se přemístili do ZOO, kde pokračovaly bujné oslavy a sborový zpěv chorálů, které si s námi zazpívali i naši chlapci. Hugo, políbený múzou ( kterou trapně vydával za svoji sestřenici) zazpíval pár nových chorálků, které však tentokrát neskončily v propadlišti dějin, ale byly pečlivě zaznamenány a při dalších akcích budeme mít tu čest si je zazpívat. Příští akce je naplánovaná na neděli, kdy vyjíždíme do traplických blat už na půl druhé… Tak se domluvte „kdo s kým a kdy“…snad Tiborek nezapomněl, že ve slabé chvilce slíbil na místo činu odvést svoje nejvěrnější tetičky…
Hugovy zpívánky:
Inošu, Inošu, posekaj tú trávu,
Ať ti naši chlapci v sobotu vyhrajú…
Hřiště dnes neseču, kašlu já Vám na ně,
Však hoši vytáhnú teď inačí zbraně.
Sekačka neseče, trávu sbírat nestíhá,
Vypusťte Lukáša – on body nasbírá…
Rob sedí v hospodě utírá si slzy –
-že zdrhl do Šumic velice ho mrzí.
Že hraje v Šumicách mrzí ho velice –
-nikdo nemá fanoušky jako Nezdenice.
Chybí mu fanoušci a vzpomíná na ně,
Však on sa k nám vrátí v téj jarní sezóně.
Zas brodskú parádu rozjede s Kaličem…
Za zpěvu chorálů – Bílý balet s míčem…
V sobotu 15.10.se na domácím hřišti utkala naše děvčata se ženami z Vlkoše. Utkání mělo vyrovnaný průběh a o výsledku rozhodla smolná 20. minuta prvního poločasu, kdy si naše holky za záhadných okolností daly vlastní gól...přestože zbytek herní doby se holky hodně snažily, nezadařilo se jim výsledek obrátit ani srovnat a prohrály 0 : 1...
V neděli 16.10. jsme se sešli v ZOO už na půl druhé, abychom stihli včas dorazit do Uherského Ostrohu. V jarní sezóně nás porazili 3 : 1, v tabulce jsou o dvě příčky nad námi, tak jsme očekávali průběh zápasu trochu s obavami... Naši hoši vyběhli na hřiště a bez respektu se do soupeře pustili. Přestože domácí mají věkový průměr kolem 23 let a zezačátku se jim podařilo několikrát ohrozit naši bránu, tentokrát nepřekvapili ani naši obranu, ani Tibora. Krásnou soustředěnou hru předváděla celá naše obrana i záloha a soupeřovy snahy bravurně a bez chybičky mařil Kocúr, Kandy, Kameň a Libor, Luboš i Roman okamžitě hru vraceli zpět na soupeřovu polovinu, kde koncertoval Dušan se Svíťou a Olda s Lukášem... Členové Fanklubu, rozehřátí skvělým výkonem našich borců i nečekaně slunečným počasím, odkládali zimní bundy a nadšeně povzbuzovali, podporováni dvěmi bubeníky a občas hlučnou pyrotechnikou. Naši zlatí kluci nenápadně začali diktovat tempo hry a z prvního gólu jsme se mohli těšit v 16. minutě, kdy se uvolnil Olda a krásnou střelou překonal domácího brankáře. Po inkasovaném gólu hráči Ostrohu znervózněli, začali dělat chyby a toho dokonale využili naši chlapci a soupeře doslova drtili. Lukáš Kukuča nebyl k zastavení a s ostrožskou obranou si pohrával jako kočka s myší, stejně tak Skoča a Olda, kteří svými bravurními kličkami hladce pronikali až před domácí bránu. Druhý náš gól si připsal ve 34. minutě Svíťa, když mu po fenomenálním úniku nezištně přihrál Skoča. Do konce prvního poločasu jsme dali ještě jeden gól, který však nebyl uznán, protože náš starý dobrák Ťopek poctivě odmával ofsajd... Dlužno podotknout, že domácí diváci slušnost a poctivost našeho pomezního Petra dokázali ocenit a po zápase ho pochválili, což se vidí opravdu málokdy...O přestávce jsme zkontrolovali místní bufet a dojatě zavzpomínali na výhodné ceny i rychlost a kvalitu obsluhy našeho bufetu U Haváka... Ve druhém poločase jsme čekali, že domácí u příležitosti místních hodových slavností, přitvrdí hru, ale naši hoši pokračovali ve stejném tempu i kvalitě hry a míč soupeři moc nepůjčovali, přestože se i Emánek za ně přimlouval...v 54. minutě protančil soupeřovou obranou Skoča, s přehledem nechal vyběhnout domácího brankáře a chladnokrevně zvýšil na 0 : 3. Radost fanoušků neznala mezí, přezpívali jsme všechny známé chorály tam i zpátky a Hugo v euforii zazpíval i jeden zcela neznámý, který bohužel v tom kalupu nikdo nezapsal, ale ve zkratce se dá jeho obsah vyjádřit větou :“Z OSTROHU NA HODY DOVEZEM SI TŘI BODY“... čtvrtým a posledním gólem uzavřel skóre opět Skoča, který zase probaletil soupeřovou obranou a padáčkem překonal bezmocného brankáře... k zápasu s Ostrohem je nutno podotknout, že všichni naši hráči do jednoho, včetně střídajících, předvedli dechberoucí souhru a jejich výkon jsme po zásluze a rádi odměnili skandovaným potleskem vestoje, vše podtrhnuto zpěvem, bubnováním a efektní pyrotechnikou. Tiborovi i obraně blahopřejeme ke druhé nule...Oslavy pokračovaly v ZOO, kde jsme důležité okamžiky utkání ještě důkladně probrali. Před námi je sobota 22.10., kdy hoši budou doma hostit hráče Košíků, kteří se sice vezou na chvostu tabulky, ale dokázali jako jediné mužstvo uherskohradišťského přeboru porazit dosud suverénní Nivnici... děvčata vyjedou do Velkých Pavlovic na poslední zápas podzimní sezóny.
Fotbalovou sobotu 8.10. zahájila ve 12,00 hodin naše děvčata zápasem s družstvem z Podivína. Holky nezačaly špatně, ve 20. minutě se ujaly vedení gólem Míši Fofr Hanákové a měly spoustu příležitostí dát gólů víc. Jeden gól nebyl uznaný kvůli ofsajdu a další střela skončila na břevně. Soupeřky nelenily a ještě do konce poločasu vyrovnaly na 1 : 1. V druhém poločase jsme Podivín přehrávali bez gólového efektu, zatímco soupeřkám stačilo dvakrát utéct a zápas s přehledem vyhrály 1 : 3. V 15. hodin vyběhli na hřiště naši hoši, aby si v zápase s Břestkem vylepšili pošramocené renomé. S číslem 9 nás příjemně překvapil nový hráč – nezdenický rodák Lukáš Kukuča- který naposledy hrál za Uherský Brod. Prvních 25 minut bylo utkání vyrovnané a díky Tiborovi, který předvedl několik neuvěřitelných zákroků - na hranici platnosti fyzikálních zákonů – jsme udrželi čisté konto… hoši, povzbuzení obětavým výkonem gólmana, se do soupeře zakousli s urputností eskymáckého psa a skóre se podařilo otevřít právě Lukášovi, když dorazil vyraženou střelu zpět za záda břesteckého brankáře. Do konce poločasu jsme soupeře v podstatě nepustili k míči. Díky deštivému počasí se sešlo málo fanoušků, kteří stejně vyfasovali pořadatelské vesty, takže fandění musel uřvat Hugo, Ivánek, Punk Karel a bubeník s Pajůzem… Druhý poločas byl vyrovnaný až do 70. minuty, kdy Luboš Valter nádhernou střelou z dvaceti metrů zvýšil na 2 : 0 a ještě ve stejné minutě z rozehrávky Svíťa upravil parádním obloučkem na 3 : 0 … do konce zápasu už jsme si vítězství pohlídali a s radostí můžeme Tiborovi pogratulovat k první nule podzimní sezóny – a že se o ni Tiborek hóóódně zasloužil. Oslava proběhla v ZOO a byla velkolepá. Pravý útok vedený Liborem a Lubošem přepíjel levý útok, který však statečně dotahoval a i se střední zálohou si střihli taneček na stole…výsledek je neodhadnutelný, protože si ho nikdo nepamatuje… Příští týden hrají holky doma s Vlkošem v sobotu ve 14,30 hodin, muži jedou do Uherského Ostrohu v neděli na půl třetí… jó, kdyby František & spřátelený fanklub z Ostrožské Lhoty neměl co dělat a stavil se na panáka… to by byla paráda, ale nejspíš budou chtít podpořit vlastní hráče v bahenních * kůpeĺoch* v Traplicích…
jak jsme na tom
V neděli 2.10. v 10,15 hodin v Napajedlích sehrála naše děvčata zápas s domácím týmem. Tentokrát holky soupeřkám nestačily a odjely bez bodů s porážkou 3 : 1.
Na zápas mužů jsme se sjeli na půl čtvrté v Mařaticích, abychom změřili síly s tabulkově silnějším mužstvem. Měli jsme možnost vidět poměrně vyrovnanou hru dvou rozdílných týmů, kdy zkušenosti a cílevědomá obrana soupeřila s rychlostí a dravostí zbrklých mlaďochů z Mařatic. Vypracovali jsme si několik vyloženě gólových šancí, které jsme však nedokázali zúročit, také druhá strana nevynechala jedinou příležitost ohrozit naši bránu – rovněž bez gólového efektu. Osudnou se nám stala 30. minuta, kdy Tibor vyrazil střelu, ale vzápětí mu ji do brány dorazil Petr Šenk. Nenechali jsme se nijak rozladit prvním gólem a snažili jsme se srovnat skóre, ale domácí hráči, povzbuzení úspěchem, naše chlapce přehrávali rychlostí i přesností přihrávek a ve 40. minutě zvýšil domácí Jakub Zedek parádními jeslemi na 2 : 0. O přestávce se fanoušci ani nepokoušeli zdolat nekonečnou frontu na pivo, a raději jsme monitorovali místní diváky, jejichž výrazy předčily i vyhlášený slovník polešovického publika...naprosto nepřekonatelný a nepřeslechnutelný byl domácí trenér, který na svoje svěřence řval pokyny typu: „ten ti přece nemože takto projít, stáhni mu trenky, nebo šlápni na nohu!!!“. Musíme uznat, že chlapci byli vycvičení a trenéra poslouchali jako hodinky, takže co chvíli se některý z našich hráčů válel v trávě za spokojeného chrochtání trenéra a okázalého nezájmu sudího Mahdala. Nejvíce faulovaným hráčem byl tentokrát Ulda, který několikrát ohrozil soupeřovu bránu... Bohužel jsme nedokázali využít ani žádný z přímých kopů, chyběla nám tentokrát bojovnost a chuť dávat góly – toho dokonale využil soupeř a v 62. minutě zvýšil na 3 : 0 gólem Vlasty Týla. Když už i nejvěrnější fanoušci nedoufali, že se naši hoši zmůžou na nějakou akci, tak se podařilo Dušanovi utéct domácí obraně a v 72. minutě bezpečně překonal vyběhnutého soupeřova brankáře. Domácí inkasovaný gól rozzuřil doběla, začali zmatkovat a dělat chyby, měli jsme několik šancí vylepšit skóre a právě teď jsme pocítili jak moc nám chybí Kalič, který by si s hráči *mařatického typu* dokázal hravě poradit, a také Olin, který se s drzým protivníkem rovněž nemaže... šance jsme neproměnili a dali Mařaticím čas dát se dohromady. Do konce zápasu už jsme nezaznamenali žádný gól a s lítostí si můžeme povzdechnout, že soupeř byl hratelný, ale...Příští sobotu hrají ženy i muži na domácím hřišti, ženy přivítají soupeřky z Podivína ve 12 hodin, muži se v 15 hodin utkají s Břestkem. Přijďte povzbudit, holky i hoši potřebují podporu, aby se jim podařilo prolomit smolnou sérii proher.
jak jsme na tom
První podzimní sobota 24.9. nám přinesla krásné babí léto a nezdenští občané měli možnost shlédnout hned dvě fotbalová utkání. Ve 12 hodin jsme přivítali tradiční rivalky z Březnice. Naše děvčata dobře zahájila a brzy vedla brankami Ivuš Synčákové a Marie Wasner. Ještě do konce prvního poločasu Březnice srovnala góly Uhlířové a Vaculíkové. Druhý poločas Březnice zvýšila tlak, ale tentokrát přes soustředěnou obranu Marie a Míšy neprorazila, naopak se v 67. minutě se podařilo zvýšit na 3 : 2 Martině Vrábelové a vítězství už si holky do konce zápasu pohlídaly. Muži hostili soupeře z Horního Němčí, který sice sedí na poslední příčce tabulky, ale v minulém zápase se mu podařilo obrat o bod do té doby suverénní Nivnici. Také statistiky našich vzájemných zápasů nejsou pro naše mužstvo nikterak lichotivé. Naši hoši útočili hned od zahajovacího hvizdu a už v 5. minutě nás poslal do vedení Skoča, který po pěkné přihrávce obešel brankaře a bezpečně zavěsil…dalších 10 minut jsme soupeře tlačili, ale spoustu vyložených gólových šancí jsme promarnili. Zatímco naši hoši začali polevovat, soupeř předvedl několik bleskových útoků a ve 20. minutě vyrovnal na 1 : 1 střelou Marka Turečka. Do konce prvního poločasu jsme soupeři dovolili, aby diktoval tempo hry, stáhli jsme se do naší obranné poloviny a naši pasivitu potrestal David Bobčík gólem do šaten ve 44. minutě. Přestávku jsme tradičně využili k fotodokumentaci přítomných diváků i haváků. Fanoušků se sešlo sice dost, ale ani jeden bubeník, takže fandění v kotli bylo stejně neproduktivní jako hra na hřišti…Ve druhém poločase změnili naši chlapci taktiku a začali soupeře zatlačovat před jejich bránu, kde se také většina herní doby odehrávala. Viděli jsme rychlé úniky našich útočníků i krásné střely na bránu, které však končily v náručí výborného horněmčanského brankáře, popřípadě na tyči nebo břevně jejich brány. A jak už ve fotbale odpradávna platí -nedáš – dostaneš- tak po jednom našem nevydařeném útoku utekl naší obraně Michal Cmol a v 70. minutě zvýšil náskok soupeře na 1 : 3. Do konce utkání jsme neúnavně útočili, ale už bylo jasné, že dnes nám na hřišti chybí to, co se nedá natrénovat ani koupit – dnes nám chybělo fotbalové štěstíčko…nevýrazné fandění jsme alespoň na konci zápasu vyrovnali krásnou pyrotechnikou. Šťastnější soupeř si tedy odvezl od nás cenné tři body a nám nezbylo, než prohru důkladně spláchnout v bufetu U Haváka… Příští týden hrají holky i kluci venku v neděli 2.10. Děvčata dopoledne v 10,15 hodin v Napajedlích, muži hrají v Mařaticích v 15,30 hodin. jak jsme na tom
Kniha - Fotbalové Chuligánství je výsledkem několikaletého výzkumu odborného asistenta Fakulty sociálních studií PhDr. Jana Smolíka v oblasti fotbalového chuligánství. Zabývá se historií a vývojem fotbalového chuligánství u nás i ve světě.
Na fotbalovou sobotu 17.9. jsme všichni čekali trochu s obavami, protože Vlčnov patří mezi nejkvalitnější mužstva v tabulce a také kvůli vykartovanému Tiborovi, který mohl své spoluhráče leda tak povzbuzovat z kotle… v bráně zastupoval Robert Lux, který už v Nivnici předvedl, že je hráčem, který dokáže hrát na každém postu. Naši hoši nám hned ve druhé minutě dokázali, že obavy tentokrát nejsou na místě – Olda vyvezl balón před bránu, nahrál Svíťovi a ten doťukl do brány náš první gól. Zajásali jsme a mohutně jsme povzbuzovali hráče k dalším aktivitám… ti se nenechali prosit a na vlčnovskou bránu se valil jeden útok za druhým. Výborný brankař Vlčnova v bráně doslova čaroval, ale na dělovku Dušana Skočovského byl krátký a my jsme si v 21. minutě připsali druhý gól. Soupeř se sice nevzdával a několikrát nebezpečně ohrozil naši bránu, ale většina prvního poločasu se odehrávala v obranné polovině hostů. Naši zlatí kluci předváděli nádhernou útočnou hru, skvěle kombinovali, výborně si přihrávali a bezchybně bránili, takže Robovi dopřáli luxus pohodlně sledovat zápas vsedě z velkého vápna. První poločas skončil 2 : 0 a natěšení fanoušci se mohli v pohodě věnovat sami sobě… s radostí jsme po dlouhé době přivítali zakládající členy fans – Miladu, Libora a Moniku, kteří už dokončili opravu domečku a slíbili, že zase budou chodit fandit. Tibor vyfasoval foťák a pilně dokumentoval dění na hřišti i mimo hřiště. Nezapomněl vyfotit žádného z domácích haváků, nevynechal ani vlčnovský sektor, kde si hrálo krásné tříměsíční štěně modré německé dogy… Druhý poločas začal úplně stejně jako ten první, s rozdílem, že přihrávajícím hráčem byl Skoča – střelec však byl opět Svíťa, který zvýšil ve druhé minutě druhého poločasu na 3 : 0. Dalších 10 minut to u vlčnovské brány vypadalo jako na střelnici, ale soupeřův brankař svoje mužstvo podržel a taky zafungovalo vrtkavé fotbalové štěstíčko, které několik střel odvrátilo do břevna nebo do tyče… Vlčnov pak na chvíli přebral iniciativu a několikrát prověřil Robovy brankářské kvality. Pecku z rohového kopu Rob ještě vyrazil, ale dělovka Libora Křapy od čáry byla nechytatelná a Vlčnov v 60. minutě snížil na 3 : 1. Další čtvrthodinku se Vlčnovjané snažili vytěžit ze situace co nejvíc, ale naše obrana se semkla a podstatnou většinu útoků likvidovala ještě v dostatečné vzdálenosti od naší brány. Posledních 20 minut druhého poločasu už cele patřilo našemu fotbalovému mládí. Olda. Který v tomto zápase předvedl snad svůj nejlepší výkon ve své fotbalové kariéře, utekl utahaným vlčnovským obráncům, zkušeně přehodil brankáře a v 73. minutě zvýšil na 4 : 1 a aby toho nebylo málo, přidal v 75.minutě ještě jeden. Do konce utkání se stav už nezměnil a do fotbalových statistik si můžeme zaznamenat výhru 5 : 1. Slabší povahy nad fenomenálním výkonem našich borců slzely dojetím, fanklub burácel oslavné chorály a tetička Pajůzkova si s chlapci rovnou střihla vítězné rybičky… pánové, všem do jednoho patří obrovské uznání. Tuto sobotu jste předvedli nejenom své nesporné fotbalové kvality, tuto sobotu jste hráli srdcem a to Vaši fanoušci umí ocenit…
jak jsme na tom
V neděli 18.9. zdravé jádro fans udělalo přepadovku v Hovoranech, kde s lídrem tabulky sehrála naše děvčata těžký zápas. Na zkušenější soupeřky stačily naše holky jen první půl hodiny, a i když si vypracovaly několik úžasných příležitostí, nedokázaly je zúročit. Zápas skončil 6 : 1 pro domácí a místní diváci nás uklidňovali, že jsme ještě dobré, že od nich si soupeřky běžně vozí dvoucifernou nakládačku. Příští sobotu 24.9. budou ženy i muži hrát doma, nejdříve se holky utkají ve 12,00 hodin s Březnicí, po nich muži v 15,30 hodin s Horním Němčím.
V sobotu 10.9. předvedla naše děvčata v Šumicích fotbalovou hitparádu a smetla za hřiště hostující , do této doby neporažené Březůvky, rozdílem 5 : 0. Skóre otevřela Nikol Jeglová, následovala pecka Marie Wasser, třetí a čtvrtou branku přidala Leňas a poslední z penalty Ivuš. Hrstka nejvěrnějších fanoušků udělala na hřišti pořádný štabarc, hlavně díky Emánkovi, který jako Fénix povstal z popela a řádil jak zamlada...všichni jsme si užili hodové atmosféry a až za tmy jsme putovali po cyklostezce k domovu...
V neděli 11.9. nás v 16,00 přivítala Nivnice bubnováním místního bubeníka a skandováním jeho fanklubu, který se mu vešel do kapsy, protože to byl ampliónek, ve kterém měl nahrané pokřiky...Na oplátku jsme domácím ukázali, jak má fandění vypadat, spustili malý vzorek pyrotechniky, který Hugo s láskou vybíral a přidali pár procítěných chorálů. Věděli jsme, že zápas s Nivnicí bude na ostří nože. Místní klub, těžce dotovaný bohatým sponzorem, má postupové ambice a o jeho kvalitách svědčí, že za 5 zápasů inkasoval pouze jediný gól... Hned po zahajovacím hvizdu domácí sebevědomě útočili a každou akcí potvrzovali kvalitu hodnou neporaženého lídra tabulky... Naši borci jim čelili zkušenostmi, posílenou obranou a hlavně odhodláním bojovat a nedat svou kůži lacino. Nejvíce bitým hráčem na hřišti byl tentokrát Skoča, kterému asi Nivnice neodpustila hostování u nás a okopávala ho při každé příležitosti. Do 20. minuty byla hra vzácně vyrovnaná, zběsilé úsilí domácích vyvažovala zkušenost , um a pohotovost naší obrany a Tiborova mrštnost a schopnost předvídat úmysl střelce. Ve 21. minutě utekl naší obraně domácí Vlasťa Velecký a krásným gólem poslal Nivnici do vedení. Naši hoši se nevzdávali a dotírali na soupeřovu bránu, až ve 35. minutě po přímém kopu Oldy Šašinky se míč za spolupráce domácí obrany ocitl v nivnické síti. O pět minut později se zase urval mladý Velecký – přes kterého byla vedena většina nivnických útoků – a zvýšil na 2 : 1 pro Nivnici. Náš fanklub se překonával ve fandění a naši hoši ze sebe vydávali to nejlepší co v nich je. Celkový dojem z pěkné útočné hry tradičně kazil rozhodčí, který ignoroval zákeřné útoky na Skoču i vulgární gesta domácích hráčů vůči hostujícím hráčům i divákům. Jak jsme se nedávno shodli se spřáteleným fanklubem z Ostrožské Lhoty – atmosféra v Nivnici je vždycky nepochopitelně vyhrocená a nepřátelská... členové fans si však dokázali vytvořit svoji vlastní atmosféru a podrželi svoje chlapce i v případě, kdy se nezadařilo proměnit penaltu, když Máčalík z přímého kopu zvýšil na 3 : 1 ( přes zřejmý ofsajd hráče stojícího v brankovišti), nebo když Tiborek, ve snaze zmenšit střelecký úhel, vyběhl z brány, nešťastně upadl na míč a za nedovolený zákrok vyfasoval červenou kartu...( to má nejspíš zato, že den předtím se smál Míše za první žlutou kartu...) Od 56. minuty obětavě bránil naši svatyni Luxík a překonat ho se podařilo jen Máčalíkovi a potom Ligasovi z penalty. Výsledek 5 : 1 pro domácí nás nemůže rozházet, hochům jsme po zásluze zazpívali, že je nikdy neopustíme a předvedli skvostnou pyrotechniku. Mladému nivnickému týmu přejeme, aby se mu podařilo postoupit, peněz na to mají dost a sebevědomí a hvězdné manýry by jim stačily i na bývalý Řepkův S-klub. Po zápase jsme se sešli v ZOO, kde jsme svorně fanoušci i hráči v pohodě probrali celý zápas. Tento týden nás v sobotu čeká zápas s Vlčnovem, holky vyjíždí v neděli do Hovoran. Přijďte všichni povzbudit a nezapomeňte s sebou vzít haváky a jiné relikvie...
V sobotu 3.9. jsme na našem hřišti přivítali mužstvo z Ostrožské Lhoty. V jarním kole jsme s nimi sehráli bezbrankovou remízu a vloni na podzim nás na jejich hřišti vysoko porazili. O půl páté bylo utkání zahájeno a rychlost, s jakou se útočníci Lhoty objevovali před naší bránou, nenechala nikoho na pochybách, že nás soupeř pěkně prožene a také jsme už v 5. minutě inkasovali první gól od Jiřího Halače. Naši chlapci se však otřepali a stále častěji ohrožovali protivníkovu bránu. Dobře se uvolňoval Roman Suchý, Olda i další naši útočníci, většinou však byli ostražitě hlídaní pozornou lhotskou obranou, zejména na Skoču byli stabilně nasazení dva hlídači, pokud na něm neviseli rovnou tři... Ve 31. minutě, při jednom závaru před bránou soupeře, se nejlépe zorientoval Robert Lux a vyrovnal na 1 : 1. Velmi pozoruhodné bylo zejména to, že ke skvělé střele výjimečně použil úplně opačný konec svého sportem vypracovaného těla – gól totiž vsítil hlavou a potvrdil tím, že patří mezi naše nejvšestrannější střelce. Ani lhotští hráči se po inkasovaném gólu neposadili na zadek a nepolevovali ve svých snahách překonat našeho Tibora, který předváděl tygří skoky a odvážně vybíhal, aby střelcům zmenšil střelecký úhel. Hra byla divácky velmi atraktivní, fanklub fandil, až se země otřásala, rádi jsme v kotli opět přivítali Emánka, Carlose a Rada, který na svém stroji dofujazdil až z Ostravy, Ve 40. minutě se vedení ujal opět soupeř po střele Jiřího Jurčeky, z vedení se ale dlouho neradoval, protože těsně před koncem prvního poločasu vyrovnal na 2 : 2 náš Olda Šašinka. Zatímco hráči na hřišti potili krev, fanoušci obou týmů nalezli společnou řeč a pořádně zdrbli další mužstva ve skupině. Shodli jsme se zejména na tom, že nejnepříjemnějším protivníkem jsou Polešovice a Nivnice – ani ne kvůli hráčům samotným – ale hlavně pro nepřátelské prostředí a hulvátské chování domácích diváků... také jsme se spolu vyfotili, pochválili si navzájem reprezentační šály a vyměnili adresy pro případnou další spolupráci... Druhý poločas nám opět přinesl vyrovnanou hru a spoustu promarněných příležitostí strhnout vítězství na svou stranu. Útok soupeře už nepřekypoval takovou energií jako v prvním poločase a pomalu jsme si zvykali na to, že se smírně rozejdeme. Ostrožská Lhota však jen ukolébala naši ostražitost a 10 minut před koncem zápasu potrestal naši pasivitu Přemysl Radoch. V tomto okamžiku už jsme jen mohli trpce litovat neproměněných šancí, protože do konce zápasu si Lhota dokázala vítězství pohlídat...Předvedli jsme tedy, že alespoň ve fandění se nám Lhota rovnat nemůže... vše si pilně fotil půlmetrovým dělem dopisovatel lhotských stránek – kdoví – třeba ve volných chvílích nacvičí se svými soukmenovci nějakou zdravici a na jaře nás přivítají sborovým zpěvem... Po zápase jsme ještě naše i lhotské hráče pohostili vdolečky a rozešli se jako přátelé. Nakonec nás alespoň potěšila zpráva, že reprezentanti České republiky dokázali ve Skotsku dvoubrankovou remízu udržet...Po krátkém občerstvení v bufetu *U Haváka* přešli naši hoši i většina fans do ZOO, kde bylo nachystané pohoštění. Příští týden hrají děvčata v sobotu výjimečně v Šumicích proti Březůvkám, muži se utkají venku se suverénní Nivnicí.
Foto
fotbalostrlhota
staripani
Poslední srpnový víkend nám přinesl dvě mistrovská utkání. V sobotu jsme v Nezdenicích přivítali ženy z Holešova. Naše děvčata měla senzační začátek, v prvním poločase vedla 2 : 0, ale v druhém poločase Holešovjanky dotáhly na konečných 2 : 2. V neděli jsme o půl čtvrté vyjeli ze ZOO směr Polešovice. Při zastávce na brodské benzínce musel Hugo trochu proškolit namachrovaného suveréna v bavoráku, který bezohledně čtvrt hodiny blokoval příjezdovou cestu ke stojanům a hrubě se mu nelíbilo, když Hugo totéž udělal jemu. Za udělenou lekci slušného chování sklidil Hugo potlesk na otevřené scéně od všech právě tankujících řidičů....správně naladění jsme doháněli zpoždění a po příjezdu do Polešovic jsme se utábořili na obvyklém místě a napjatě sledovali průběh zápasu. Domácí, které jsme na jejich hřišti zatím nikdy neporazili, se usilovně snažili získat převahu, naši hoši ale nezůstávali pozadu. Velmi aktivní Robert Lux byl u soupeřovy obrany oblíbený natolik, že byl nejčastěji faulovaným hráčem na hřišti. V 17. minutě byl sestřelen v pokutovém území natolik brutálně, že i jinak nerozhodný rozhodčí nařídil pokutový kop, který Skoča zkušeně proměnil. Ještě v 18. minutě měl velkou šanci Roman Suchý, ale nezadařilo se... Hra se rychle přelévala od brány k bráně, oba brankáři měli možnost procvičit veškeré svoje umění a obrana vyzkoušela všechny finty co zná. Od 26. minuty jsme hráli v deseti – bez vykartovaného Uldy. Verdikt sudího jsme repektovali, méně jsme už chápali, proč stejné zákroky na naše hráče nechávaly arbitra lhostejnými. Ve 30. minutě se vyznamenal postranní rozhodčí, který *přehlédl* metrový ofsajd Martina Černocha a tento mohl v klidu vyrovnat. Podobná rozhodnutí v okolí Hradiště nás už příliš nepřekvapují a za stavu 1 : 1 šli hráči do kabin a fanoušci zašli zkontrolovat, jak od poslední návštěvy vyrostli kapříci v rybníku a při té příležitosti jim naházeli rohlíky a chleba... Ve druhém poločase byly síly celkem vyrovnané, domácí předváděli přesné přihrávky ale také tvrdou hru, plnou nečistých zákroků, které jim (na rozdíl od našich chlapců) u sudího procházely. Naši borci se blýskli několika efektními úniky, v 68. minutě se skvěle uvolnil Roman Suchý, vyvezl míč do obranné poloviny domácích, přihrál nabíhajícímu Skočovi a ten suverénně zvýšil na 1 : 2. Polešovické publikum spustilo spršku nadávek na své hráče i na rozhodčí a tito nás vzápětí přesvědčili o svých kvalitách. Zatímco polešovické střelecké impotenci nepomohly přímé ani rohové kopy, které proti nám jako na běžícím pásu pískal hlavní rozhodčí, jeho čárový poskok se postaral, aby se náš útok nedostal přes středovou čáru, protože jakýkoliv pohyb směrem k polešovické bráně odmával jako ofsajd.... likvidační faul na Tibora byl poslední kapkou v poháru naší trpělivosti a poté, co jeden z polešovické smečky spokojeně konstatoval „ jen ho zramuj“ letěla po něm Hugova minerálka, pecku však schytal už beztak dobitý chudák Luxík, sedící ve stejném směru... sportovněji založená skupinka Polešovjanů nám vysvětlila, že fotbalista přece musí něco vydržet, jinak prý má jít hrát šachy.... Vrcholem této frašky byla vymyšlená penalta v 89. minutě nařízená proti nám. Tibor si sice sáhl, ale Martykánovu dělovku se mu vyrazit nepodařilo. I přes nastavený čas podali naši borci hrdinný výkon a v deseti udrželi remízu až do konce zápasu, který trval neuvěřitelných 99 minut...Chlapcům jsme zazpívali a odjeli jsme diskutovat do ZOO. Příští víkend nás děvčata zvou v sobotu do Mutěnic, a muži se utkají na domácím pažitu s mužstvem z Ostrožské Lhoty. Minule jsme s nimi doma remizovali a předtím u nich prohráli. Jak si s nimi poradíme teď?
Neděle 20.8.2011 nás přivítala ukázkovým letním počasím. Už po 16. hodině jsme se sešli na našem hřišti Za Domovem u Olšavy a tady jsme potkali naše holky, které se zrovna vrátily z Lubné. Sehrály tam přátelský zápas a zvítězily 2 : 7. Po dvou brankách daly Vlaďka Drgová, Nikča Jeglová a Míša FOFR Hanáková a jeden gól dala Ivuš Synčáková. Živě se diskutovalo o tom, jak asi Drslavice prověří naši novou sestavu. Ihned po zahájení nás drslavický útok přejel takovým způsobem, že už ve druhé minutě lovil Tibor míč ze sítě. Autorem gólu byl René Mikulinec, který doklepl do brány vyražený balón. Následných 20 minut Orlovského partička s našimi hochy pěkně cvičila, ale obrana už byla na značkách, Tiborovi narostla křidýlka a bezpečně pokryl vše, co přes obranu prosáklo… pak se hra obrátila, ve 23. minutě vyvezl Luboš Valter krásným sólem míč až před Hrochovu bránu, namazal Dušanu Skočovskému a ten zkušeně krásnou dělovkou vyrovnal na 1 : 1. Kotel se ani nestačil doradovat a ve 26. minutě předvedl krásnou samostatnou akci Olda Šašinka a stylem start – cíl zvýšil na 2 : 1. Do konce prvního poločasu nám obě mužstva ve vražedném tempu předvedla vyrovnanou otevřenou hru, která byla pastvou pro oči každého věrného fanouška. Zaznamenali jsme, že s číslem 16 běhá v našem dresu po hřišti nový hráč. Přítomné dámy spokojeně konstatovaly, že je to sošný hoch s romanticky vlajícím účesem, pánům neuniklo, že s balonem mu to fakt šlo, což ostatně všem předvedl ve druhém poločase, kdy v 62. minutě chladnokrevně doklepl do brány soupeře 3. gól Nezdenic. Komentátor oznámil, že střelcem je Roman Suchý. V 78. minutě nás svým fotbalovým umem opět potěšil kanonýr Dušan Skočovský, který zvýšil na 4 : 1. Drslavické mužstvo je známo svou houževnatostí a ani za nepříznivého stavu se nevzdávalo a neúnavně atakovalo Tiborovu svatyni. V drslavickém útoku ještě pořád hraje Petr Ševčík, který je i ve svém věku neuvěřitelně rychlý a mrštný a hlavně je mistr světa v zavazání v brankovišti. Kolem Tibora se motal tak dlouho, až se mu podařilo naši legendu svalit - nepodařilo se mu však, aby Tibor míč pustil… překonat Tibora se poštěstilo až 87. minutě kapitánovi Orlovskému, který snížil na konečných 4 : 2. Velmi dojemný moment byl, když Robert Lux setřel brankáři Hrochovi slzu a vzkřísil ho lokem vlastního piva… Po zpěvu a vítězných rybičkách jsme si v bufetu U Haváka počkali na naše chlapce, pochválili je za výkon a vyzpovídali nové hráče. Luboš Valter je 34-letý střední záložník, je to volný hráč, nosí číslo 7 a naposledy hrával za Bojkovice. Prozradil, že do Nezdenic přišel hrát hlavně kvůli fanouškům a atmosféře, která tady panuje. Možná se mu i podaří přitáhnout zpátky Buksiho, který se po dlouhé době přijel mezi nás podívat. Luboš přijel v doprovodu své krásné choti, takže dámy, máte po žížalkách… Roman Suchý má 28 let, je rovněž střední záložník, pochází z Korytné, na dresu má číslo 16 a je to hráč Nivnice – je u nás na hostování. Také Romana provázela půvabná partnerka a platí tedy totéž co u Luboše… Oslava vítězství pokračovala v ZOO, kde Žuňova manželka Věrka slavila narozeniny a neváhala pohostit i fotbalisty a fanoušky. Popřáli jsme jí hodně zdraví a dál vášnivě diskutovali o průběhu zápasu a jednotlivých hráčích. Přítomného zástupce tisku se snažil kanonýr Skočovský nenápadně zlikvidovat meruňkovicí ze Žuňovy zahrádky – úplně zbytečně – náš seriózní plátek nevynáší tajemství Pepova „ How knouw“, zato klidně práskne, že Dušan spěchal randit kolem 10. večer, kdežto Tibor si své povinnosti zodpovědně plní hned po zápase… Příští týden v sobotu 27.8. máme možnost sledovat naše děvčata v prvním mistrovském zápase podzimní sezóny s Holešovem B. Za muži vyjedeme v neděli do Polešovic. Začátek v 16,30… Tak co, vypálíme jim konečně rybník???
Na druhý zápas podzimní fotbalové sezóny jsme z Nezdenic vyrazili už po třetí hodině, abychom si mohli v kostelanském srubu U Raka nerušeně vychutnat pivečko či kávičku. Členové fanklubu se sešli ve značně prořídlé sestavě – někteří se omluvili – třeba Rado se účastnil Velké ceny Brna – ostatní se neozvali , ale tribunou šel názor, že se nestačili vrátit z demonstrace v Praze. Hráči se na trávníku rozcvičovali a my jsme si konečně mohli potvrdit to, co se zatím jenom šuškalo... po hřišti nám zase běhá ostrostřelec s číslem 15 – Dušan Skočovský a také úplně nový hráč z Bojkovic – Luboš Valtr. Zápas začal o půl páté a ihned po zahajovacím hvizdu obě mužstva tvrdě útočila. Na obou stranách byly spousty šancí, které eliminovala pozorná obrana , Tibor každým zákrokem potvrzoval špičkovou formu, i kostelanský brankař se činil až do 37. minuty, kdy se Robovi podařilo prokličkovat soupeřovou obranou až do obranné poloviny domácích, přihrál nabíhajícímu Oldovi, ten nezaváhal a zavěsil náš první gól. Po inkasovaném gólu kostelanský útok ještě přitvrdil, předváděl skvěle nacvičené přesné přihrávky a přesvědčivé herecké etudy. Jakmile náš útočník proběhl kolem hráče Kostelan – tento zaječel a snesl se k zemi. Podobným způsobem získal žlutou kartu Kolins , zatímco náš Olin se tiše svíjel na zemi bez většího zájmu hlavního sudího. Do konce prvního poločasu se přes veškeré snahy domácích borců skóre nezměnilo, i když krev nám ztuhla v žilách, když při jednom z kostelanských nájezdů odkopl všudypřítomný Kandy v poslední vteřince balón z naší brankové čáry ... Přestávku jsme využili k diskuzi s našimi hráči a také s Kaličem, který se přibelhal o francouzských holích a hezky dlouho bude fotbal sledovat jenom z tribuny. Ve druhém poločase, hned ve 47. minutě, se po přihrávce Pepy Mojžíše podařilo vyrovnat ze závaru před naší bránou Dušanu Markovi. Hra byla vzácně vyrovnaná jak na střely, tak na zmařené šance i infarktové situace. Mohli jsme obdivovat bezvadnou spolupráci Dušana a Roba kdy Robert dal krásný gól po luxusní Skočově přihrávce a jenom kvůli zanedbatelným pár centimetrům ofsajdu gól nebyl uznán. Obrovské uznání si zaslouží naše oslabená obrana, která podávala nadlidský výkon. Úsilí a obětavost našich hochů byly nakonec přece jenom korunovány úspěchem a Robert Lux v 87. minutě zvýšil na 1 : 2. Robovi to prostě v Kostelanech sedí, minule když jsme tady hráli, tak dával hattrick... Do konce utkání obě mužstva srdnatě bojovala, soupeř se velmi snažil o zvrat utkání, i oranžový pán s píšťalkou byl hrou tak unesen, že přidal 4 minuty, které trvaly překvapivých 480 sekund. Utkání skončilo zaslouženým vítězstvím našich borců, tak jsme jim zazpívali a oni si vyzkoušeli vítězné rybičky – u Tibora to byl spíš vítězný lachtan – on v Újezdci trénoval a piloval úplně všechno... kromě rybiček...V ZOO jsme si vítězné okamžiky znovu připomněli – někteří později, bo se zasekli v koloně Sparťanů, vracejících se z vítězného zápasu se Slováckem – že Kájo...
Dalším soupeřem budou v sobotu Drslavice, které už dvakrát dostaly na frak – můžeme tedy čekat, že zrovna u nás si budou chtít zlepšit pošramocenou reputaci. Nesmíme zapomenout přivítat nové i staronové hráče. Tibora a Dušana známe a jenom nás příjemně překvapilo, jak se * v zahraničí * zdokonalili a vyzráli , Luboš nám vyrazil dech svojí bravurní technikou a rychlostí a už se těšíme, jak si budeme jeho fotbalové umění v dalších zápasech vychutnávat. V této podzimní sezóně to bezesporu bude mít nejtěžší obrana, která je oslabená nejen o Robina, ale i o zraněného Kaliče a o Pepu Kadlčka, kterého povolala zpět rodná vesnice... My našim hochům věříme, že podzimní sezónu zvládnou se ctí a přejeme jim i sobě, aby sehráli co nejvíc vítězných utkání a také aby se jim vyhýbala zranění, nesoudní sudí, žluté karty, červené karty a jiné pohromy...
První zápas podzimní fotbalové sezóny přinesl mnohá překvapení. Místo v sobotu se utkání sehrálo mimořádně v neděli a přestože meteorologové vyhrožovali zimou, deštěm a bouřkami, sluníčko pražilo až se psi bili o chládek... Nejkrásnějším překvapením, které rozbušilo srdce všech fanoušků a zejména fanynek je, že se nám po roce hostování v Újezdci vrátil do brány Tibor. Trochu jsme se sice s Újezdcem o naši legendu přetahovali, ale dočasně jsme vyhráli my... Další překvapení už tak pozitivní nebyla. S lítostí jsme přijali, že Robin Kolínek ukončil v Nezdenicích svoje působení. Důvodem jsou vleklé zdravotní potíže, Robinovi děkujeme, v obraně nám bude citelně chybět... Přestože jsme trochu spoléhali na to, že soupeř z Hluku bude indisponován z důvodu hodových radovánek, opak byl pravdou. Synci v hluckém kroji sice jevili jisté známky hodové rozjařenosti, ale hoši v zelenobílých dresech byli podezřele čiperní....byli to naopak naši pánové, kteří tentokrát na pivních slavnostech nezvolili vítěznou značku piva a nejhůře dopadl Kalič. Podle nepodložených informací má snad zlomenou nohu – a to není prokázáno, že by se na slavnostech potkal s někým z Horního Němčí...
První poločas jsme byli mnohem aktivnějším celkem. Už ve 13. minutě jsme mohli vyhrávat, ale jistou gólovou šanci zmařil hlucký brankař. O dvě minuty později nám ten chlapec dokonce vychytal penaltu. V 16. minutě Svíťa těsně minul a ve 30. minutě Kraken přestřelil...po půlhodině hry měl soupeř přečtené všechny naše hráče a obrátil hru. v 31. minutě nás zachránila tyč a ve 34. minutě Tibor vychytal přímý kop. Do šaten jsme šli za nerozhodného stavu 0 : 0. Po přestávce soupeř převzal iniciativu a přehrával nás rychlostí a přesností přihrávek. Odolávali jsme do 50. minuty, kdy jsme inkasovali první gól od Ondry Machala. V 65. minutě přidal druhý gól Jan Miroš. Posledních 25 minut jsme se v podstatě jenom bránili, větší nakládačce zabránil Tiborek, který si fakt zacvičil....
První zápas tedy nedopadl podle našich představ, ale nevadí, jede se dál, čekají na nás Kostelany – už tento týden – v neděli 14.8. Vzhledem k tomu, že řidičů máme málo, domluvte se předem kdo s kým pojede, ať se nás v Kostelanech sejde dostatečný počet.
Fotbalistky Nezdenic zahájily přípravu na divizní boje účastí na 3. ročníku fotbalového turnaje O pohár starostky obce. V domácím prostředí nakonec dokázaly vybojovat bronzové medaile, když se musely sklonit před uměním fotbalistek z Velkých Pavlovic a polského týmu LKS Strzelec Gorzyczki.
„Turnaj měl skvělou sportovní úroveň, přestože se hráčky musely vypořádat s nepřízní počasí. Velké Pavlovice přivezly opravdu velmi silný výběr a vyhrály naprosto zaslouženě,“ uznal sportovně domácí kouč Lumír Petrka. „Vítězný tým tvořily také hráčky Hodonína, Vlkoše a Podivína. Takže bylo velice těžké se proti nim prosadit,“ uznal kouč.
Velkou neznámou byl polský LKS Strzelec Gorzyczki, jediný zahraniční účastník na turnaji. Ten se stal nakonec ozdobou celého klání v Nezdenicích. „Byla to pro nás kvalitní konfrontace se zahraničním fotbalem. Polky byly velmi dobře technicky vybavené a dokonale nás prověřily,“ uvedl Petrka, který dal příležitost celému širšímu kádru. „V prvních poločasech jsem nasadil do hry vždy základní sestavu, po změně stran jsem dal příležitost zbývajícímu kádru. Byl to záměr, chtěl jsem si ověřit kvalitu všech hráček,“ dodal nezdenický trenér. Pohár vítězkám z Velkých Pavlovic předala osobně starostka obce Libuše Bídová. Šestici zápasů s přehledem odřídila dvojice rozhodčích Petr Zpěvák a Robin Lux (oba z Uherského Brodu).
Výsledky: Velké Pavlovice - Gorzyczki 3:1, Nezdenice - Vítkovice 3:1 (branky: Bělašková 2, Švecová), Velké Pavlovice - Vítkovice 4:0, Nezdenice - Gorzyczki 1:2 (branka: Hanáková), Vítkovice - Gorzyczki 1:4, Nezdenice - Velké Pavlovice 1:4 (branka: L. Petrková).
Nezdenice: Lenka Mendlová - Hrubošová, Drgová, Petrková, Křapová, Iveta Mendlová, Synčáková, Černobilová, Jeglová, Bělašková, Strouhalová. Střídaly: Švecová, Hanáková, Kelíšková, Vrábelová, Čechová, Lukášová, Minaříková, Eliášová.
Pořadí: 1. Velké Pavlovice 9 b., 2. Gorzyczki 6 b., 3. Nezdenice 3 b., 4. Vítkovice 0 b.
Individuální ceny - nejlepší brankářka: Lenka Mendlová (Nezdenice), nejlepší hráčka: Kaletka (Gorzyczki), nejlepší střelkyně: Málková (Velké Pavlovice), osobnost turnaje: Lenka Petrková starší.
Slovácko - Válka fanoušků je u konce! Na trůn pro nejoblíbenější tým Uherskohradišťska s nejsilnější podporou fanoušků usedli fotbalisté Nezdenic. V dramatické bitvě porazili o 107 hlasů Ostrožskou Lhotu, třetí místo ukořistila v absolutním pořadí Topolná. Do redakce DOBRÉHO DNE dohromady dorazilo 16 056 hlasovacích kupónů, do soutěže se zapojili příznivci 26 klubů.
„Už léta jsme patronem okresního fotbalu a ve spolupráci s fotbalovým svazem se snažíme o jeho zpopularizování. Ale bez fanoušků se hrát nedá, a proto jsme se rozhodli je ještě více vtáhnout do hry. Že je fotbal i na Slovácku fenomén, prokázal počet hlasů, který nás příjemně zaskočil,“ uvedl Michal Dvouletý, výkonný ředitel slováckého týdeníku DOBRÝ DEN S KURÝREM, který mezi tři nejoblíbenější kluby v každé soutěži pod hlavičkou OFS (OP, OS, ZT A, ZT B) rozdělí štědrý finanční grant 140 tisíc korun!
Vidina finanční pomoci fanoušky nenechala v klidu, hlasování se sice rozjíždělo pozvolna, ale s blížící se uzavírkou nabíralo grády. O pořadí na medailových příčkách se rozhodovalo doslova v posledních minutách. Absolutním vítězem se nakonec stali fanoušci Nezdenic, kteří svůj tým podpořili 1 558 hlasy a ovládli boj na scéně okresního přeboru. Druhá skončila Ostrožská Lhota a třetí Traplice.
V sobotu 18.6. jsme na našem hřišti Za Domovem u Olšavy přivítali fotbalisty z Vlčnova, abychom se s nimi utkali v posledním zápase jarní sezóny. V podzimním kole nás suverénně porazili a v jarním kole se, mimo jiné, mohou pochlubit skalpem postupujících Nedakonic. Pro jistotu jsme nezanedbali žádný z rituálů - kdo mohl přivedl haváka, ostatní vzali aspoň lahvinku něčeho ostřejšího a samozřejmě jsme nezapomněli vyvěsit transparent se zdvořilým přivítáním hostů v jejich rodném jazyce...Ihned po zahajovacím hvizdu jsme čelili tlaku rychlých vlčnovských útočníků. Naše vyhlášená obrana, oslabená o Jardu Kociňáka, snahy soupeře zkušeně likvidovala a vracela míč dopředu našim neméně skvělým střelcům – Robovi, Oldovi a Svíťovi. Výborné úniky předvedl také Ulda a náš Rolling Stone – Kameň. Hra byla vyrovnaná do poloviny prvního poločasu, potom jsme přebrali iniciativu a stále častěji jsme se objevovali před bránou soupeře. Naše střely sebejistě vychytával dlouhý vlčnovský brankař, který mnohdy našich hochům sbíral míče přímo z kopaček. Dařilo se mu do 40. minuty, kdy ve snaze zmenšit Robovi střelecký úhel, vyběhl z brány. Robert nezaváhal, počkal si a chladnokrevně bezmocného brankaře překonal krásným přesným padáčkem. Do kabin jsme odcházeli natěšení a s jednogólovým náskokem. Přestávku jsme využili k občerstvení v bufetu U Haváka a ke kontrole přítomných psíků. Ve druhém poločase se hra přelévala od brány k bráně – bez gólového efektu až do 78. minuty, kdy se „ po haluzi“ podařilo vyrovnat Jakubu Ondrovi. Vyrovnávací gól nakopl soupeře k horečnaté aktivitě, ale naštěstí vybudil i naše chlapce, kteří se do soupeře zakousli a pálili na bránu z jakékoliv pozice. Kaličova pecka z přímého kopu šla ještě těsně nad břevno, ale pak si vypracoval příležitost Olda a v 83. minutě poslal náš tým do vedení. Posledních dvanáct minut hry zuřila na hřišti nelítostná bitva, soupeř se nevzdával a neúnavně dotíral, ale naši hoši si už vítězství nenechali vyklouznout a naopak dvě minuty před koncem zabodovali čerstvě vystřídaní hráči. Jeník vypracoval krásnou příležitost, nezištně přihrál Radkovi, ten nezaváhal a bombou z otočky stvrdil naše vítězství. Na oslavu vzplály vítězné ohně, zazpívali jsme chlapcům oslavné chorály a oni nám předvedli vítězné rybičky. Po zápase jsme se přesunuli do ZOO, kde bylo nachystáno pohoštění na ukončení sezóny.Znova jsme probrali důležité okamžiky zápasu a hoši zavzpomínali na komické či kuriózní situace z celé sezóny. Dost se také vzpomínalo na Tibora, kterého si v Újezdci oblíbili natolik, že nám jej nechtějí vrátit a asi jej ani nechtěli pustit na naše ukončení, protože se zjevil jak bílá paní až o půlnoci. Diskuze se točila kolem příští sezóny, jaká bude základní sestava – zatím to vypadá tak, že všichni hráči mají zájem hrát dál, jen budeme muset počkat na rozhodnutí vedení klubů jak se dohodnou o dalším hostování...
V neděli 12.6. jsme o půl čtvrté vyjeli z Nezdenic, abychom zafandili našim chlapcům v Polešovicích, kde nás rádi vidí snad jenom kapříci v rybníku a to jenom proto, že jim Hugovy děcka přinesly dvě tašky rohlíků.... zdejší hřiště je dvanáctým hráčem domácích, bez problémů se na něm mohou pohybovat fotbalisté nepřesahující hmotnost 50 kilogramů, takže naši těžkooděnci tak tak vytahovali kopačky z bláta.
Polešovice jsou obec s bohatou historií sahající až do středověku, což dokazují krásné historické sklepy, kde kdysi dávno mniši skladovali mešní víno pro olomoucké arcibiskupství. Také mentalita zdejších fanoušků potvrzuje provázanost s dobou kamennou – jedno krátké slovo jim stačilo k pojmenování rozhodčích, cizích fanoušků i hráčů na hřišti, přičemž nerozlišovali mezi hráči domácími a hosty. Velmi sympaticky se naopak jevila mládež, která temperamentně fandila domácím chlapcům a o přestávce dívčí část fans vášnivě líbala místní útočníky, což jsme hodnotili jako nepovolený doping... asi bychom měli zvážit nábor fanynek do fanklubu, tuhle disciplínu fandění Hugo u nás zatím nezavedl a sám to bude zvládat těžko...
První poločas byl vyrovnaný a měli jsme spousty šancí, které jsme promarnili.Ve druhém poločase jsme nastoupili bez Oldy, začala se projevovat nepřítomnost dalšího klíčového hráče – Svíti a v neposlední řadě se na hráčích podepsal těžký terén. Domácí zúročili svou muší váhu a znalost terénu, první gól jsme dostali od Marka Lubojackého v 55. minutě a od tohoto okamžiku začala mohutná domácí ofenzíva. V 65. minutě přidal druhý gól Martin Martykán a v 73. minutě nás dorazil Ondřej Svoboda. Konečný výsledek – 0 : 3
Domácí fanoušci donadávali, sklapli huby ( hned se vyčistil vzduch) a odšourali se domů. My jsme našim chlapcům zazpívali že je nikdy neopustíme a šli jsme spláchnout prohru do ZOO. Příští sobotu nás čeká poslední zápas sezóny s Vlčnovem a po zápase se bude slavit ukončení sezóny. Přijďte,a kdo má doma psíka, tak ho vemte s sebou.
Holešov : Nezdenice 0 : 3
Drslavice – Nezdenice 1 : 2
4.6.2011
Poslední zápas jarní sezóny děvčata zvládla na jedničku a vyhrála 0 : 3. Příležitost dostaly i náhradnice, dívky udělali udělaly radost svému trenérovi i nám a do podzimní sezóny budou startovat z pěkné čtvrté příčky.
Do Drslavic jsme se sjížděli už na 15. hodinu, vědomí si toho, že naši chlapci proti druhému celku v tabulce budou potřebovat morální podporu. I v tropickém vedru jsme byli aktivnějším mužstvem a hned na začátku zachránilo soupeře břevno, které nastřelil Ulda. Ve 33. minutě se štěstí přiklonilo na stranu soupeře, a i nejvěrnější fanoušci Nezdenic museli uznat, že gól, který jsme dostali od drslavického Koptáka, byl fakt krásný. Změna počasí přinesla ve druhém poločase déšť, který na naše hochy zapůsobil jako živá voda. Do soupeře jsme se pustili, a na jeho vlastním hřišti jsme ho řezali jako žito. Fanklub svoje borce vehementně povzbuzoval a vytoužené vyrovnání zajistil Olda Šašinka v 70. minutě. Oldova forma stále stoupá, pohled na něj je pastvou pro oči nejenom přítomných dívek a dam, on dokáže pořádně rozvášnit i chlapy, když si vyveze míč z naší obranné poloviny až před bránu soupeře a vykličkuje přitom několik obránců. Velice náš těší, že jeho jméno se už pravidelně objevuje v tabulkách střelců. Povzbuzeni úspěchem jme pokračovali v útočné hře, až se v 86. minutě zadařilo Pavlu Svitákovi, který poslal náš tým do vedení. Posledních pár minut se už nic nezměnilo a my si z Drslavic vezeme nečekané, ale zasloužené tři body. Díky skvělým výkonům v posledních zápasech se už druhé kolo držíme na krásném třetím místě, ovšem rozdíl mezi třetím a osmým mužstvem v tabulce je pouhých 6 bodů, takže zdaleka není rozhodnuto. Čekají nás nepříjemné Polešovice a také silný Vlčnov. A ještě něco nás čeká- tradiční hlasování o nejlepšího fotbalistu a fotbalistku. Tak se dobře rozmyslete, kdo podle Vás je nejproduktivnějším hráčem a hráčkou. Mezi děvčaty je hodně nových tváří i skvělých talentů. I u mužů je z čeho vybírat, v jarním kole máme tři střelce s 5 góly – Pavel Sviták, Robert Lux a Olda Šašinka. Ale rozhodnout se můžete i pro obránce – obranu máme přece nejlepší v uherskohradišťském okrese- a co záloha, která tvoří hru... nelehké rozhodování, že? Svůj hlas můžete odevzdat na hřišti v bufetu U Haváka i v ZOO u Toma.
A hlavně – nezapomeňte přijet fandit v neděli do Polešovic!
Poslední květnovou sobotu zahájila ve 13. hodin naše děvčata zápasem se soupeřkami z Velkých Pavlovic. Vytrvalý déšť znepříjemňoval hru, přesto jsme viděli kvalitní vyrovnaný fotbal. Za rozhodující chvíli se dá považovat proměněná penalta proti Nezdenicím. Druhý gól ze hry už jen zpečetil vítězství Velkých Pavlovic. Za bojovný výkon proti tabulkově silnějším soupeřkám si naše holky zaslouží pochvalu.
O půl páté déšť trochu polevil a naši hoši, oslabení o vykartovaného kapitána Kolinse, vyběhli na hřiště aby změřili síly s mužstvem Kostelan. Kostelany mají v poslední době potíže, ze základu jich chybí šest hráčů, kteří jsou zranění. Jejich základna musí být ale opravdu silná, protože na střídačce seděli čtyři náhradníci – kdyby taková situace nastala v Nezdenicích , zbylý počet hráčů by stačil tak na volejbal...
Z minulých zápasů víme, že kostelanský útok umí pěkně kousat a také hned po zahajovacím hvizdu se soupeř s námi vůbec nemazlil. Na naši bránu se valil jeden útok za druhým, duo Kolins v obraně citelně chybělo, naši chlapci toho občas měli plné kecky a Martin v bráně dělal Copperfielda... naši zkušení borci ale mají svou osvědčenou taktiku, nechali kostelanské kluky vyběhat a pak se do nich pustili. Nejprve bodoval ve 25. minutě Svíťa. Dále se hra přelévala od brány k bráně až se ve 40. minutě podařilo vyrovnat Jakubu Dvouletému. Posledních pět minut prvního poločasu to na hřišti vřelo, náš útok ostřeloval soupeřovu bránu a situaci opět vyřešil Svíťa, který ve 45. minutě doklepl do sítě náš druhý gól. Přestávku jsme využili k občerstvení v Bufetu u Haváka a také ke kontrole fotodokumentace, které se pro tentokrát zodpovědně ujal Tibor. Musíme uznat, že jako aktivní fotbalista ví na co fotoaparát zaměřit a kdy stisknout spoušť. To že mu párkrát kluci ze záběru utekli je způsobeno výhradně rychlostí našich borců, nikoliv snad chybou fotografa nebo fotoaparátu..... Ve druhém poločase pokračovala víceméně ve stejném tempu, šance byly na obou stranách , obě mužstva srdnatě bojovala, zaznamenali jsme efektní skluzy kosletlanské obrany i našeho Olina, skvělými střelami na bránu se blýskl Ulda, individuální úniky Kocúra braly dech, rychlost Kaměňa uváděla fanoušky do extáze... Bojovný výkon mladého Oldy byl v 55. minutě korunován úspěchem, když dal náš třetí uklidňující gól. Do konce zápasu se přes veškerou snahu obou týmů už nepodařilo nikomu skórovat. Našim hochům jsme poděkovali za výkon, zazpívali jim a než se dali ve sprchách do pucu, trochu jsme si popovídali s fanoušky Kostelan i jejich zraněnými nehrajícími hráči. Jako bolestné jsme jim nabídli vdoleček , popřáli brzké uzdravení a taky aby se udrželi v tabulce, protože výjezdy do Kostelan a posezení v jejich krásném stylovém srubu patří mezi nejlepší fotbalové zážitky.
Příští sobotu 4.6. sehrají naše děvčata poslední zápas sezóny v Holešově. Muži mají před sebou ještě tři těžké soupeře, na ten sobotní v Drslavicích budou určitě potřebovat podporu svých fanoušků... Emánku... kde jsi...?
Naše dívčí fotbalová jedenáctka měla na sobotu 21.5. naplánovaný zápas s lídrem tabulky. Ženy z Hovoran, jako dosud jediný neporažený tým, hrají rychlý technický fotbal založený na bleskových útocích, přesných přihrávkách a celkové sehranosti týmu. Přesto to byly právě naše holky, které byly úspěšnější a první poločas přesvědčivě vyhrály 3 : 0 a podle slov hovoranského trenéra (nechtěně vyslechnutých pod okny šaten) si nezdeňanky hrály s hostujícím celkem jako se školačkami...Druhý poločas Hovoranky přidaly, podařilo se jim dát čestný gól, ale víc jim naše holky nedovolily. Fenomenální výkon podala v bráně Mendy a celkově musíme pochválit celý tým, který podal asi nejlepší výkon v letošním roce.
V neděli kolem 15. hodiny se skupina nejvěrnějších fanoušků schází v ZOO, aby vyjela zafandit našim hochům do Jarošova. Jarošovské mužstvo je zralé na sestup, ale snad právě proto, že už nemají co ztratit, vyběhli na domácí hřiště sebevědomě a s odhodláním urvat co se dá. Slunce nemilosrdně peklo, část fans si odložila do půl pasu, hlavy si obalila čímkoliv proti úpalu a litovala ty chudáky v dresech na hřišti. Na začátku prvního poločasu bylo patrné, že domácí znají na svém hřišti každý drn ( a že jich tam bylo...). Mladí jarošovští kluci srdnatě a bez respektu útočili, v bráně jim poskakoval drobný chlapec, který se obětavě vrhal po každém míči a mužstvu byl velkou oporou. Tradičně nejslabším článkem v Jarošově bývají rozhodčí. Nezklamali ani tentokrát. Jeden z čárových nezávislých rozhodčích běhal po lajně v dresu domácích , druhý si nevzal brýle a neviděl ofsajdy ( výhradně oranžové) a hlavní arbitr pro jistotu vyloučil našeho kapitána Kolinse, který si právě na tuto skutečnost dovolil upozornit. První gól se podařilo vsítit domácímu Marku Hotařovi ve 28. minutě a vybudil jarošovské hráče k horečnaté aktivitě, kterou se podařilo zchladit až ve 41. minutě Kocúrovi, který z přímého kopu fenomenální střelou vyrovnal. Naši chlapci i ve vražedném vedru drželi s mlaďochy krok a přehrávali divoké mládí zkušenostmi a železnou fyzičkou.
Druhý poločas by se dal až do 80. minuty nazvat poločasem zmařených šancí. Několikrát jsme se netrefili, něco vyrazil „malej ale šikovnej“ domácí brankář, jarošovští se také párkrát minuli a hodně skvělých zákroků předvedl náš brankař Martin Zábranský. V 80. minutě se vyznamenal Robert Lux a zvýšil na 1 : 2. Domácí hráči znervózněli a začali dělat chyby. Toho využil Jožka Kadlček a v 85. minutě přidal třetí gól. Po této brance jsme se stali svědky morálního rozkladu domácího mužstva. Zatímco mladí útočníci to sympaticky nevzdávali, i brankář, který vypadal na 15 let se rval jako eskymácký pes, tak zbytek mužstva rezignoval. Hrstka nejvěrnějších nezdenských fanoušků vehementně povzbuzovala svoje chlapce aby vydrželi, domácí publikum kromě několika nadávek svoje hráče nepodpořila a očividně chyběl morální tahoun i mezi hráči... Poslední gól za Nezdenice přidal Olda ( mohl to být už jeho pátý, ale předtím se asi jenom zastřeloval). Tři body si zaslouženě vezeme domů, naši hoši podali i v deseti skvělý výkon ( zazněl i názor, že v deseti si aspoň nepřekážejí a líp se na hřišti orientují...) Poděkovali jsme jim, zazpívali vítězný chorálek a při vítězných rybičkách jsme jim dopřáli osvěžující sprchu...
Příští sobotu 28.5. hrají dívky i hoši na domácím hřišti. Holky se postaví ve 13. hodin proti soupeřkám z Velkých Pavlovic, které se pyšní druhou příčkou v tabulce, muži zahajují v 16,30 hodin, soupeřem jim budou Kostelany. Udělejte si čas a přijďte se podívat jak je naše vesnická reprezentace stále lepší...
Třetí květnová sobota se na nás už od rána mračila, počasí trucovalo a dávalo najevo, že termíny naplánovaných zápasů hodlá ignorovat. Naše holky od 14:00 hodin hrály v Podivíně a po 16. hodině hlásily konečný stav 0:0 s tím, že šance by byly, ale …… V 16,30 hodin odstartoval hvizd sudího nejen zápas mužů, ale spustil také vytrvalý déšť. Soupeř, stejně jako v loňském roce, vsadil na rychlost a dravost mládí, naši chlapci rozvinuli především svoje kvalitní zkušenosti a tradičně spoléhali na skvěle sehranou obranu. Taky náš útok byl velmi aktivní, ve 23. minutě si Olda Šašinka vypracoval krásnou příležitost, kterou zakončil dělovkou na soupeřovu bránu. Pozorný lhotský brankař však střelu vyrazil. Velkou aktivitou oplýval také Svíťa, ve 22. minutě- po rychlém úniku- nastřelil boční síť. Hosté se nenechali zahanbit a bleskurychle vraceli hru na naší obranou polovinu, pálili z každé pozice, jejich snahy však eliminovala naše skvělá obrana a také brankař Martin Zábranský, který se opravdu překonával. Těžko říct, komu vytrvalý déšť vadil víc, pravdou je, že na mokré trávě to klouzalo všem a na pády způsobené rozbahněným terénem to bylo asi nerozhodně. Ve 43. minutě měl velkou šanci Olda, ale minul. Do kabin jsme šli za stavu 0:0 a v debatních kroužcích se živě diskutovalo o tom, že jsme mohli už vyhrávat 3:0…… že jsme už mohli prohrávat 0:3……….že kluci hrají skvěle, jen se jim nedaří v koncovce….že nehrají nic a neumí se trefit…..že v rozbahněném terénu hrají s plným nasazením a dávají do toho všechno…….že se na hřišti motají a pořád padají…….a ve všech diskuzních skupinkách- domácích i hostujících- se mluvilo kupodivu úplně stejně. O přestávce na hřiště po dlouhé době zavítali Tom a Pája, kteří nám přišli představit synka Tadeáška.Ten o okolí nejevil zájem a spinkal a s ním asi spinkalo i fotbalové štěstíčko, které rovněž nejevilo zájem o dění na hřišti a rozhodlo se nepřiklonit na žádnou stranu. Druhý poločas pokračoval ve stejném duchu i tempu a bez gólového efektu. Hra se rychle přelévala od brány k bráně, mohli jsme obdivovat sehraný lhotský útok, individuální úniky našich borců, zkušené zásahy naší obrany i obětavé zákroky brankářů. Jak se blížil konec utkání nervozita soupeře stoupalo. Přece jenom po loňské hladké výhře nepočítali s takovým průběhem zápasu, přitvrdili hru, nepohlídali si slovník a tak se jim podařilo v rekordně krátké době nakrknout hlavního arbitra, vykoledovali si žlutou kartu a několik napomenutí a paradoxně nám tím pomohli, protože strhli nežádoucí pozornost sudího právě na sebe.Do konce utkání už výsledek nedoznal změny, můžeme tedy konstatovat, že třetí květnová sobota proběhla bez sluníčka, bez haváků, bez vdolečků, bez Emánka, bez prohry, bez výhry a bez gólů. Přesto jsme si ji užili a získaný bod považujeme za úspěch. Hochům jsme zazpívali, poděkovali za výkon a v bufetu U Haváka důkladně probrali celý zápas. Konečně jsme si taky potvrdili, co jsme dávno tušili- že za skvělými výkony nestárnoucího Kocúra stojí jeho oddaná choť Andrea….. Příští víkend v sobotu budou hrát holky doma v 16:00 hodin. Soupeřkami jim budou ženy z Hovoran. V neděli vyjíždíme do Jarošova. Muži začínají v 16:30 hodin, tak kdo můžete, přijeďte je povzbudit.
7. května ve 13. hodin odstartovala naše děvčata fotbalovou sobotu. Se soupeřkami z Březůvek sehrála vítězný zápas a pojistila si tak v tabulce pěknou čtvrtou příčku.
Odvetný zápas mužů s Traplicemi začal v 16,30 hodin. Po dvou prohrách a následnému sešupu ze čtvrté na osmou příčku jsme moc potřebovali získat body, proto jsme nezanedbali žádný z rituálů, který zaručeně zajišťuje přízeň fotbalového božstva a u domácích hráčů garantuje rychlost , pohotovost a přesnou mušku... takže jsme mohli vidět Jardu s fotbalovou půllitérkou ( 3x kontrolovanou) a tetičku Pajůzkovou, která přinesla rovnou flašky dvě. V Havákově nemohli chybět maskoti naší vesnice – pod lavičkou si honila blechu nestorka nezdenských haváků – Bláhovic Zuzanka, o dvě lavičky dál se bezstarostně válelo v trávě Klusalovic štěně vlčáka a morálně podpořit přispěchal i pan Plášil s dorostencem mastifa. Se zpožděním, zato s vdolečky dorazila tetka Kačabových, jištěná sousedovým severským tažným psem. Nejlépe ji přivítal Svíťa, který v okamžiku kdy dofuněla na hřiště, krásnou střelou otevřel skóre na 1 : 0. To bylo v 15. minutě a než se dojatá tetina vzpamatovala a utřela si slzu, zvýšil v 18. minutě Olin na 2 : 0. Jásání fanoušků nebralo konce, hoši hráli uvolněně a v pohodě a zbytek světa si zatím užíval jejich fotbalové umění. Průběh zápasu se pochopitelně nelíbil soupeři, který si občas vypomohl drobným faulem, takže si brzy vykoledoval žlutou a později ve 43. minutě červenou kartu.
Do šaten hoši odešli za stavu 2 : 0, členové fanklubu využili přestávku k tomu, aby popřáli tetičce Pajůzkové k narozeninám a zodpovědně přistoupili k likvidaci přineseného proviantu...
Druhý poločas pokračoval ve stejném bojovém duchu do 50. minuty, kdy obrana předvedla před naší bránou osvědčenou „břesteckou rošádu“... toho využil traplický Tomáš Kolínský a snížil na 2 : 1. Nápravu sjednal v 60. minutě zase Svíťa, který měl tento den prvoligovou formu a zvýšil na 3 : 1. O pět minut později, po dalším našem nájezdu, zvýšil na 4 : 1 Robert Lux a v 68, minutě přidal další gól - zase Robert - na 5 : 1. Do konce zápasu se soupeř už jenom bránil, několikrát jsme nastřelili tyč i břevno ale už bez gólového efektu...
Výsledek 5 : 1 je skvělý, vzplanuly oslavné ohně a pod plápolajícími modrobílými vlajkami jsme hochům zazpívali vítězný chorál, oni nám zase předvedli vítězné rybičky...
Za krásného počasí jsme s našimi hrdiny poseděli v bufetu U Haváka a probrali důležité okamžiky zápasu. Po setmění jsme se přesunuli do ZOO a pokračovali v družném hovoru.
Příští zápas bude opět na domácí půdě. Na řadě je Ostrožská Lhota, se kterou máme nepříznivou bilanci. V minulém roce nám uštědřili ostudnou porážku 5 : 0, máme jim tedy co vracet. Děvčata vyjedou do Podivína.
Takže, fanoušci - i vy ostatní – všichni se nachystejte na sobotu 14.5. a zodpovědně přijďte fandit...
V neděli na 1. Máje vyjela naše děvčata do Vlkoše, kde sehrála vítězný zápas 1 : 2 a získala cenné tři body.
Za hochy jsme po 15. hodině vyrazili do Břestku, kde jsme zažili odpoledne plné překvapení. Na louce vedle fotbalového hřiště vyrostl nový srub, který údajně patří společnosti pořádající vyhlídkové lety balónem. Při příštím výjezdu do těchto končin by už srub mohl být v provozu a třeba si tam dáme oběd jako posledně v Kostelanech.
Utkání bylo zahájeno o půl páté, v bráně měl premiéru František Koběrský a zápas měl normální průběh do okamžiku, kdy Jarda Psota vytáhl na oslavu svého svátku sympatickou flaštičku, která místo kýženého destilátu obsahovala minerálku s hruškovým ocasem. Od této chvíle bylo všechno špatně... Zatímco ve 20. minutě jsme nastřelili břestecké břevno, tak ve 21. minutě jsme neminuli a překvapený František inkasoval svůj první gól od vlastní obrany...o pár minut později sice mohl faulovaný Kolis z přímého kopu srovnat skóre ale nebylo nám souzeno...
Na bitevním poli jsme byli jednoznačně aktivnějším mužstvem a ve 32. minutě při jednom z našich četných útoků jsme byli tak rychlí, že jsme za zády nechali tři břestecké útočníky i s balónem. Ti nezaváhali a tentokrát už sami zvýšili na 2 : 0. Autorem branky byl Roman Frühauf. Poté, co hráči v poli předvedli svůj nesporný talent pro kombinační hru, prokázal František že má rovněž smysl pro kanadský humor, při odkopu trefil břesteckého hráče Zdeňka Slavíka, ten mu poděkoval a bleskurychle mu míč vrátil do sítě...zkoprnělí fanoušci opatrně listovali v kalendáři jestli je opravdu 1. Máj a ne 1. Apríl. Do konce poločasu ještě stihl nastřelit břevno Jožka Kadlček a za stavu 3 : 0 odešli hráči do šaten, fanoušci na pivo a Hugo ( poté co jsme mu odebrali sirky a ostré předměty) na obhlídku srubu.
Ve druhé půli zápasu vyběhlo na trávník úplně vyměněné mužstvo. Celý poločas strávili naši hoši ostřelováním břestecké brány, ale uražený fotbalový pánbíček všechny střely odvracel mimo síť. Ještě 5 minut před koncem jsme prohrávali 3 : 0, když se v 85. minutě podařilo prolomit smůlu Jožkovi Kadlčkovi. Kotel vřel, hochy jsme vehementně povzbuzovali, na soupeře zase ječel jejich trenér v rudém triku ( asi Sparťan), který málem chytil infarkt, když opět Jožka Kadlček v 90. minutě vsítil další gól. Kdyby hra pokračovala ještě jednu minutu, určitě bychom vyrovnali, ale ve fotbalu se na kdyby nehraje a tak zápas skončil 3 : 2 pro soupeře. Pokud bylo záměrem přivítat nového gólmana neotřelým způsobem - beze zbytku se to podařilo – na tento zápas skutečně nezapomene on ani nikdo ze zúčastněných....
V ZOO jsme dodatečně oslavili Jardův svátek a přítomné dámy si takto jedním vrzem pojistily, že po celý příští rok neuschnou...
Čeká nás fotbalový víkend, v sobotu muži sehrají odvetu s Traplicemi, jenom připomínám, že nás minule u nich utopili v blátě 2 : 0 , v neděli se holky utkají se soupeřkami z Březůvek. Počasí prý bude krásné, tak přijďte všichni zafandit...
Fotbalová sobota 23.4. nachystala ukázkovou jarní pohodu a tak kdo mohl utéct předvelikonočnímu gruntování byl už ve 12 hodin na hřišti, aby fandil našim děvčatům. Jak jsme předpokládali, Březnice nás nešetřila. V prvním poločase jsme viděli vyrovnaný zápas, naše holky statečně odolávaly březnickému útoku a po prvním poločase byl stav 1 : 2. Ve druhém poločase už se projevila větší fotbalová zkušenost soupeřek a konečný výsledek 1 : 4 byl odpovídající výkonu obou týmů.
Hoši zahájili ve čtyři odpoledne. Nejprve nám Nedakonice předvedly synchronizovanou rozcvičku s baletními prvky nad kterými by zaplesal i šéf baletu Národního divadla Harapes. Za mohutného povzbuzování fanoušků, bubnování a zpěvu chorálů byl zápas zahájen. Lídr tabulky nezůstal nic dlužný své pověsti a našim chlapcům nezbylo, než se účinně bránit. Přesto jsme to byli právě my, kdo se často objevoval před bránou soupeře, nastřelili jsme břevno i tyč, ale chybělo nám fotbalové štěstíčko, které stálo na straně soupeře. Do kabin jsme odcházeli bez ztráty ale i bez zisku a viditelně unavení.Ve druhém poločase jsme drželi bezbrankovou remízu do 62. minuty, kdy jsme inkasovali první gól od Jakuba Hladkého. Následujících 7 minut se nedá nazvat jinak než rychlá smrt. V 65. minutě přidal druhý gól Milan Trubačík a v 68. Mário Belák třetí. Naši hoši po této černé chvilce otevřeli hru a začali více útočit, ale nedakoničtí po zkušenostech z loňska nic neponechali náhodě a náskok si pohlídali.
Chlapcům jsme poděkovali za obětavý výkon a zazpívali, že je nikdy neopustíme.
Co dodat? Zázrak se nekonal a prohrát s lepším soupeřem není ostuda. Nedakonicím přejeme, aby se jim podařilo postoupit do vyšší třídy. S úctyhodným bodovým náskokem, kterým se mohou už teď chlubit, mají na postup zdatně našlápnuto – a my se jich aspoň zbavíme... že...
Krásné pozdní odpoledne jsme strávili v bufetu U Haváka v družném hovoru s našimi skvělými hochy, trochu jsme oťukávali nováčky – Jožku Kadlčka a Martina Zábranského, poprvé jsme také mohli poklábosit s Františkem Koběrským, který je naším nejnovějším hráčem a který dosud působil v Bojkovicích – s tím si měl co povídat hlavně Tibor , půjčený do Újezdce, přesto pořád náš. Diskuzi jsme hojně prokládali kalíšky slivovice, kterými nás častovali přítomní Jurové, Jiříci a Pajůzci...
Příští zápas je naplánován na neděli – vyjíždíme na prvomájový zápas do Břestku. Děvčata hrají ve Vlkoši už v 10,00 hodin.
V neděli 17.4. nám meteorologové slibovali krásné slunečné počasí a nezdenští fanoušci se už před 15. hodinou vyhřívali na terase v ZOO u pivečka, aby krátce poté vyjeli směr Boršice u Blatnice. Na Větrnou Hůrku jsme dorazili v předstihu, poskládali jsme se na lavičky, vyvěsili transparent a kochali se kvetoucím okolím. Zápas začal se čtvrthodinovým zpožděním, trojice arbitrů si nejspíš česala pěšinku, ale možná nám jenom chtěli dát více času na pozorování jarní nádhery.
Už od zahajovacího hvizdu nás boršický útok dost tvrdě tlačil, v 7. minutě jsme měli obrovské štěstí, když soupeř minul prakticky prázdnou bránu a ve 14. minutě nás zachránila duchapřítomnost našeho nového hráče Jožky Kadlčka, který v závaru před naší bránou odkopl z lajny jistý gól. Po rozpačitém začátku se naši hoši zformovali, přestali spoléhat na vrtkavého fotbalového pánbíčka a pořádně to na protivníka rozbalili. Předvedli několik rychlých úniků a úspěchem byla korunována akce Lux – Kameň. Újezdečtí gladiátoři přešli od slov k činům, Robert se s míčem probojoval před bránu, přihrál Mirkovi a ten neomylně zavěsil náš první gól. V následujících chvílích to na hřišti pořádně vřelo, obě mužstva se snažila strhnout úspěch na svoji stranu, při jedné potyčce před naší bránou se hlavnímu sudímu nelíbilo, jak náš obránce při pádu zalehl míč a nařídil nepřímý kop z pěti metrů. Divákům se tak naskytla nevšední podívaná, jak celá jedenáctka našich hráčů stála vyrovnaná na brankovní čáře, aby zabránila střelci propasovat míč do naší sítě. Pecku schytal kapitán Libor Kolins, chvilku to rozdýchával, ale pak pokračoval ve hře se stejným nasazením a bravurou pro které ho tak obdivujeme.
Ve druhém poločase hra pokračovala ve stejně svižném tempu, útočníci obou stran tvrdě atakovali brány protivníka, naše zkušená obrana se překonávala a brankáři v bránách doslova čarovali. V 59. minutě se štěstí usmálo na soupeře a boršický kanonýr Martin Halík zvaný Čára vyrovnal na 1 : 1. Po vyrovnání se hra přelévala od brány k bráně, naši chlapci díky lepší fyzičce získali mírnou převahu a v 77. minutě vyvezl míč Olda Šašinka, přihrál připravenému Luxovi a ten luxusně vyluxoval soupeřovu bránu....skvěle, Robe...sliby se maj plnit... nejen o Vánocích... Do konce zápasu hra pokračovala více méně v naší režii, měli jsme několik možností zvýšit skóre, třeba v 82. minutě Pepa Kadlček bombou nastřelil břevno a v 88. minutě zase Pavel Sviták načechral síť ( bohužel jen boční)
S výsledkem 1 : 2 jsme spokojení, poděkovali jsme hráčům za výkon a přesunuli jsme se slavit do domovské hospůdky.
V sobotu 23.4. zahajují na domácím hřišti děvčata ve 12,30 hodin zápasem s Březnicí, muži pokračuji v 16,00 hodin s lídrem tabulky – Nedakonicemi.
Je nasnadě, že všichni budou potřebovat pořádné povzbuzení – tak fanoušci, kdo se ještě neprobudil ze zimního spánku, vězte, že jaro je tady a s jarem skvělý fotbal reprezentantů naší vesničky...
Fotbalová sobota 9.4. nás přivítala chladný větrným počasím.
ve 12,00 hodin bylo zahájeno utkání žen. Soupeřkami našich holek bylo družstvo v Mutěnic, jejichž brankářka byla žena úctyhodného věku a ještě úctyhodnějšího výkonu – klobouk dolů... první poločas nás soupeřky dost drtily, ale naštěstí pro nás bez gólového efektu. V druhém poločase přebrala iniciativu naše děvčata a jejich úsilí bylo korunováno krásným gólem kapitánky Lenky Švecové. Do konce zápasu se už skóre nezměnilo a výsledek 1 : 0 můžeme považovat za úspěch v porovnání s loňskou porážkou v Mutěnicích.
Na průběh zápasu mužů s týmem Horního Němčí jsme napjatě čekali hned s několika důvodů. Za prvé se v kuloárech šuškalo, že si Horněmčané chtějí vyřídit účty s Kaličem, naproti tomu my jsme zase chtěli odčinit loňskou porážku, kterou jsme také nepovažovali za úplně košer...
Hned v prvních minutách hry nám soupeř dokázal, že ke zlikvidování vlastních hráčů nepotřebují Kaliče ani nikoho jiného, protože po srážce dvou hráčů soupeře v blankytných dresech zůstali oba ležet na trávníku. Zatímco jednoho hráče se podařilo vzkřísit, druhého museli dovést do šatny... vlastní utkání mělo vyrovnaný a dost nervózní průběh, na obou stranách se hrálo tvrdě, karetní mistr se překonával v nadílce...
První gól se podařilo vstřelit soupeři už v 10. minutě hry, úspěšným střelcem byl Tomáš Postolka. V polovině prvního poločasu vykartoval hlavní rozhodčí Kocůra, který šel do šaten, ale naši hoši se stmelili a začali útočit, V 25. minutě vyrovnal svojí nezaměnitelnou bravurní technikou Martin Bachůrek a ve 40. minutě následoval krásný gól Roberta Luxe.
Už v prvním poločase jsme zaznamenali, že trojice rozhodčích je přinejmenším nesehraná a občas compoťácký kotel bublal vzteky, protože nepochopitelná rozhodnutí hlavního arbitra rozbíjela hru a zvyšovala napětí na hřišti.
V druhém poločase jsme viděli bojovný fotbal plný nečistých zákroků na obou stranách, téměř do konce zápasu se nám dařilo i v deseti držet náskok, ale v 85. minutě se Marku Turečkovi podařilo vyrovnat. Po vyrovnávací brance se hra zrychlila, soupeře jsme přehrávali a při jednom skvělém úniku Roberta Luxe rozhodčí „zabodoval“ pískl ofsajd a vzápětí soupeřův brankař srazil Roberta zezadu k zemi. Přestože rozhodčí stál dva metry od incidentu, dost dlouho mu trvalo, než brankáře počastoval červenou kartou... Do konce utkání se nám už nepodařilo skórovat, zápas tak skončil nerozhodně 2 : 2.
Hoši děkujeme za krásný výkon, obrana byla jako vždy bezchybná , kanonýři po zimní pauze také začínají ladit formu a nový brankař Martin Zábranský také předvedl obětavé zákroky... jediní, kdo se v tomto zápase nechytal byla trojka rozhodčích...
Po zápase jsme ještě poseděli v bufetu U Haváka, oba „červenáčci“ si svorně povídali. I další hráči z Horního Němčí se zapojili do diskuze a najednou byla nervozita pryč.
Doufám, že zranění hráčů soupeře nejsou vážná , přejeme jim brzké uzdravení a snad příště je už konečně porazíme....
V neděli 3.4.2011 jsme zahájili jarní fotbalovou sezónu .
Nejdříve jsme na domácím hřišti přivítali fotbalistky z Podivína (zatím jen přátelské utkání). Naše děvčata se představila v podstatně změněné sestavě, po hřišti běhalo několik starších žákyň a v bráně Lenka Mendlová. Podivín v prvním poločase předvedl rychlou technickou hru za stavu 0 : 2 jsme jen vzpomínali na časy, kdy jsme je běžně poráželi rozdílem 10 a více branek. Ve druhém poločase naše holky chytily druhý dech, zrychlily hru, zpřesnily přihrávky a výsledek – 3 : 2. Harttickem se blýskla Editka Strouhalová.
Za muži jsme vyjeli do Uherského Ostrohu, utábořili jsme se na tribuně, naladili bubny a užívali jarního sluníčka, které nám zbarvilo líce ( některým více – že Ivane...)
Rádi jsme zaznamenali, že Martin Bachůrek i ostatní kluci půjčení z Újezdce zůstávají v Nezdenicích. V bráně vystřídal Pavla Mikulce mladý Martin Zábranský.
Hoši z Ostrohu jsou většinou rychlí mlaďoši, kteří pořádně potrápili naši zkušenou obranu, přesto jsme to byli právě my, kteří skórovali jako první – v 21. minutě Robin Kolínek bránil tak zodpovědně, až se ocitl před bránou soupeře a vsítil naši první a bohužel také poslední branku. Dále už bodovali jenom domácí borci. V 39. minutě vyrovnal Josef Čápek a do šaten jsme šli za stavu 1 : 1. Druhý poločas domácí ještě zrychlili, v 66. minutě zvýšil Jiří Jurčeka na 2 : 1. Naši hoši se snažili, dařilo se jim unikat, ale útokům chybělo zakončení. Podle zákona nedáš – dostaneš jsme poslední gól dostali v 90. minutě- autor Marek Kolář.
Po zápase jsem se sešli v ZOO a spláchli jsme naši první prohru.
V sobotu 9.4. budou hned dva zápasy, první nastoupí ve 12,00 hodin holky proti Mutěnicím a hochy uvidíme v 15,30 hodin – přijedou k nám fotbalisté z Horního Němčí ( ano, to jsou ti, kterým máme co vracet)
Copyright © 2006-2011 [NEZDENICE ULTRAS]. Všechna práva vyhrazena.
| Sezóna 2011/2012 | ZDE |
